Jak řešit problém bezdomovectví? Tato problematika je velice složitá. Studenti sociálních fakult vypracovávají diplomové práce na toto téma s dodatkem v nadpisu „fenomén naší doby". Otázkou je, jak jsou bezdomovci vnímáni širokou společností. Veřejnost vnímá tuto sociální skupinu jako negativní. Společnost je často považuje za jedince, kteří žijí na pokraji společnosti dobrovolně a že jim takový způsob života vyhovuje.

Dokud nepoznáme jejich příběhy, nemůžeme soudit. Co člověk, to jedinečná životní cesta, která nemusí být vždy lehká. Nikdo nemá právo soudit či odsuzovat druhé. Avšak je jasné, že můžeme podat pomocnou ruku pouze těm, kteří si chtějí dobrovolně nechat pomoci. Pro ostatní, kteří si pomoci neváží, a dokonce ji odmítají, ještě bohužel nepřišel ten pravý čas. Sociálně stigmatizovaní lidé, kteří se chtějí vrátit do běžného života, mají však často problém se znovuzačleněním do společnosti.

Pro ty, kteří se rozhodli být tvůrci vlastního osudu jsou v České republice organizace a nadace s propracovanými systémy pomoci. Jedním z projektů, který pomáhá již i preventivně osobám, které se mohou dostat do nepříznivé sociální situace nebo se v ní již ocitli, je časopis Nový Prostor (NP). Tento časopis byl založen v roce 1998.

Historie tzv. streetpaperu, tedy novin, sahá až do 19. století. Nejprve probíhala tato publikační činnost v Londýně, kdy první titul začala vydávat londýnská pobočka Armády spásy a prodávali ji příslušníci městské chudiny či vojáci Armády spásy. Dále začínají vycházet periodika ve Spojených státech s cílem změnit mediální obraz bezdomovce jako líného kriminálníka, který je závislý na drogách a alkoholu.

Nejzajímavější informací je, že v Německu došlo údajně k největšímu rozmachu streepaperu a tiskne se zde více titulů než v celém zbytku Evropy dohromady.

Na webových stránkách NP uvádí: „Dáváme možnost výdělku všem, kteří pracovat chtějí a mohou, ale jinde příležitost nenašli. Vydáváme časopis, který je distribuován lidmi v sociální tísni, jimž tak poskytuje možnost řešit tíživou situaci vlastními silami. Prodejci NP nakupují časopis za 25,- Kč a prodávají ho za 50,- Kč. Koupí časopisu podpoříte prodejce polovinou koncové ceny."

Podle některých výpočtů by mělo vystačit prodat okolo deseti výtisků denně po dobu jednoho měsíce, aby si mohl prodejce zaplatit alespoň levnou ubytovnu. Sputnik se rozhodl seznámit s tímto sociálně prospěšným projektem a zeptal se na několik otázek, které přibližují činnost této organizace.

Kolik máte v současnosti prodejců? Jaké procento z nich je tvořeno bezdomovci nebo lidmi v tíživé životní situaci?

V současné době máme okolo 170 prodejců ve všech městech. Ze sta procent jsou to lidé v tíživé sociální situaci, kteří momentálně nejsou bez domova, ale mohou být bezdomovectvím ohrožení. Vyloženě bez domova (přebývající venku nebo ve squattu je 5 % prodejců).

V jednom článku jsem četla, že Nový prostor prodávají i středoškoláci a vysokoškoláci, znamená to tedy, že se může zapojit kdokoli?

Vzdělání našich prodejců je jiná věc. Bezdomovectví a sociální tíseň se nevyhýbá ani lidem se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Nemůže prodávat kdokoliv. Při vstupu do našeho programu zájemce svým podpisem stvrzuje, že je v sociální tísni, která je spojená s nedostatkem finančních prostředků.

V jakých městech v současné době funguje prodej a kde si myslíte, že je o prodej největší zájem?

Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, Hradec Králové, Pardubice, Zlín, České Budějovice.
Velký zájem o časopis evidujeme v Brně a Ostravě.

Může prodejce oslovovat potenciální zákazníky časopisu?

Prodejce při prodeji musí dodržovat Kodex prodejce. Zákazníky může oslovovat, nicméně nesmí při prodeji žebrat a zastavovat veřejnost proti její vůli.

Podle čeho vybíráte prodejní místa?

Prodejní místa jsou vybírány tak, aby nebyly na soukromém pozemku, a přitom to byly rušná místa (zastávky MHD, stanice metr, náměstí apod.)

Oslovujete nějakým způsobem i vy sami tyto sociální skupiny nebo musí být první krok a zájem vždy z jejich strany?

Nábor probíhá dvojím způsobem. Jednak roznášíme letáky na sociální služby, které pracují se stejnou cílovou skupinou nebo zájemci chodí k nám.

Zvyšuje se každoročně počet prodejců nebo pozorujete spíše klesající trend?

Trend je v podstatě několik let stejný, průměrně prodeje naším pražským denním centrem okolo 200-250 lidí.

Jakým tématům se věnujete, zaměřujete se spíše na témata, která by mohla zajímat přímo prodejce nebo jsou témata článků zaměřeny na širokou veřejnost?

Časopis je rozdělen do dvou částí. První část je tvořena články z kulturního a společenského dění, druhá část je o našich prodejcích (o tu je mimochodem ze strany veřejnosti také velký zájem).

Z odpovědí tedy vidíme, že do tíživé životní situace se může dostat takřka kdokoli a odkudkoli. Je úctyhodné, že někteří lidé stále neztrácejí naději a mají dostatek energie na rozsvícení i té malé pomyslné svíčky, než aby proklínali temnotu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce