Roveňky je město v Luganské lidové republice (LLR), ležící  30 km jihozápadně od Krasnodonu, žije v něm necelých 50 000 obyvatel. Městem protéká šest říček (např. „Nagolnaja“ či „Roveněk“), nachází se zde sedm rybníků-největší jsou „Valentinovskij“, „Balničnyj“ a „Žukovskij“. Osadu založili kozáci roku 1793. Kolem roku 1875 zde začala na několika šachtách těžba uhlí. V roce 1906 byl otevřen pivovar a v roce 1934 Roveňky získaly statut města. Za okupace 1942-43 byla práce na všech šachtách zastavena. Po válce byly šachty znovu zprovozněny, v 50.letech byly postaveny nové šachty. Na jejich stavbě se podíleli komsomolci z celého SSSR.

Mohutný rozvoj města nastal v 60.-80.letech. Byly postaveny nové čtvrtě „Hornická“, „Gagarina“, „Mládežnická“, nové budovy podniků a škol, televizní závod „Proton“, infekční nemocnice, centrální poliklinika a lékárna, autobusové nádraží, kino „Kosmos“, sportovní areál „Jubilejnyj“. Rekonstrukcí prošel dětský letní tábor „Lesnyje zori“. V roce 1982 byl přestavěn Dům kultury Maxima Gorkého. V roce 1985 bylo otevřeno hornické sanatorium „Šachťorskije zori“. V 90.letech vznikají soukromé podniky, zejména obchodní a dopravní. Byla založena šperkařská firma „Agat“. Od května 2014 jsou Roveňky součástí LLR.

Počátkem roku 1943 bylo ve městě vězněno pět mladogvardějců (Oleg Koševoj, Ljubka Ševcovová, Dmitrij Ogurcov, Semjon Ostapenko, Viktor Subbotin), kteří byli 9.2.1943, osm dní před osvobozením města Rudou armádou, zastřeleni v Gremučem lese. V místě popravy se nachází památník (1965), na kterém jsou vyryta slova Julia Fučíka: „…Ale i mrtví my budeme žít v části vašeho velkého štěstí: vždyť my jsme vložili do něj svůj život…“ Nedaleko uvidíme další památník 1912 odbojářům, kteří zde byli zastřeleni v období okupace 1942-43.

Ve sklepení nemocnice (za okupace sídlo gestapa), kde byli mladogvardějci vězněni, bylo zřízeno muzeum „Vzpomínky na oběti“ (1967). Novější expozice se zabývá historií místního odboje a životem pěti mladogvardějců včetně jejich působení v Mladé gardě. Potom vstoupíte do tří ponurých sklepních kobek, bývalého vězení. Nejprve se ocitnete v mučírně. Zde jsou kamna a různé mučící nástroje a velký obraz „Oleg Koševoj u výslechu“. Z této místnosti vstoupíte do cely smrti. V úzké tmavé místnosti pobývali vězni na holé zemi. Na stěnách jsou dochovány nápisy vězněných, např. vzkaz Ljubky Ševcovové rodičům: „Maminko, právě jsem si na tebe vzpomněla. Prosím o odpuštění. Vzali mě na věčnost. Tvá Ljubaša.“ Jiné nápisy: „Umírám za vlast, ale jak čertovsky se chce žít.“ „Živí, pomstěte nás.“ „Lepší smrt, než otroctví.“ „Umřu, ale nevzdám se.“ „Brzy přijdou naši. Fašistické zmije, za nás si to zodpovíte.“ Vzadu v cele je bysta Ljubky Ševcovové. V malé kobce, kde noc před smrtí pobýval Oleg Koševoj, vidíme i bystu Olega. Před nemocnicí stojí bysty všech pěti mladogvardějců. Nedaleko nemocnice se nachází památník sovětským vojákům, padlým při osvobozování města. V centru města v parku na ulici Lenina vznikl v roce 1982 rozsáhlý památník Sláva (sousoší pěti mladogvardějců s věčným ohněm, hroby pěti mladogvardějců a společný hrob 29 sovětských vojáků-osvoboditelů města).

Město je centrem těžby kvalitního uhlí. Společnost „Roveňkiantracit“ zde těží antracit na šesti šachtách. Společnost přešla od 1.3.2017 pod tzv. „vnější řízení“ (zůstává zatím ve vlastnictví ukrajinských oligarchů, ale je řízena LLR a daně platí do rozpočtu LLR). Vzhledem k úplné hospodářské blokádě ze strany Ukrajiny musí společnost hledat nová odbytiště, zejména v Rusku. Postupně se daří nalézat odbytiště v ruských tepelných elektrárnách. Ve městě jsou i tři podniky zpracovávající uhlí. Nedávno byla obnovena železniční doprava na trati Děbalcevo (DLR)- Krasnaja Mogila (na hranici s Ruskem), vedoucí přes Roveňky. Roveňky jsou i studentským městem, sídlí zde pobočka Luganské univerzity Tarase Ševčenka i alčevské Donbaské technické univerzity. V centru města náměstí V.I.Lenina vévodí socha Lenina (1967) před radnicí. Na nedalekém náměstí Bojovníků revoluce najdeme stejnojmenný památník (1988), kus dále na ulici Karla Marxe chrám sv. Nikolaje (1948).

Významným rodákem je sovětský kosmonaut Georgij Šonin (1935 – 1997), jehož památník  (2011) stojí v centru města na místě jeho rodného domu. V Roveňkách najdeme i rozsáhlý městský park, stadion Avangard, Historické muzeum, Centrum kultury a volného času, Centrum dětského a mládežnického turismu a poznávání a Městskou knihovnu Grigorije Skovorody (ruský a ukrajinský filozof, spisovatel a pedagog 18.století). Každoročně město pořádá festival vlastenecké písně „Jejich činy jsou živé…“ Nedaleko města byl vybudován dětský letní tábor „Zarnica“. V okolí jsou tři přehrady a devět rybníků.

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR, Roveňky, LLR