O Evropě, která je ve smrtelném nebezpečí, diskutovali exposlanec Zdeněk Soukup a spisovatel Benjamin Kuras v kavárně Domu národnostních menšin v Praze. Představili zde i vznikající Platformu evropské civilizace navazující na práci platformy, kterou Soukup založil pro zákonodárce. „Jsem už dvacet let poctivý reportér sebevraždy západní civilizace, kde migrace a islamizace je jenom jedna zbraň, která ale začíná být smrtelná,“ prozradil na úvod Kuras. „Připadám si tady jako na vrchní palubě Titaniku. Všude kolem už se to všechno potápí, a tady se ještě nic neví,“ konstatoval.
Další věcí, na kterou Kuras upozornil, je cenzura internetu. „O ní se v Evropské komisi i parlamentě bohatě debatuje. Vzorem je cenzura německého internetu, kde internetové firmy musí samy vymazávat, co pokládají za nenávistný či extremistický projev,“ řekl a připomněl vznikající německou velkou koalici. „Kancléřka Merkelová stanovila, že Německo bude přijímat 220 tisíc uprchlíků ročně. Nejedná se tedy jen o uprchlíky, kteří přicházejí přes Středozemní moře, tech bylo jen 168 tisíc loni. To znamená, že je bude přivážet letecky. Prý už to v Německu začalo, nějaké noční lety,“ sdělil. „Pan Schultz naopak tvrdí, že migrace by měla pokračovat bez jakéhokoliv limitu,“ dodal.
Ve Francii dle Kurase už začaly útoky na židy i křesťany. „Mluví se o občanské válce, ale nikdo se pořád z naší strany nemá k žádné obraně,“ domníval se. Zopakoval pak několik pikantních výroků evropského komisaře Avramopoulose typu, že odmítat kvóty je nepřijatelné. A že migrace z Afriky a Středního východu přímo souvisí s hodnotami, na kterých je Evropská unie postavena. „Ještě dodal, že Dublin IV se musí rychle implementovat, ani politické rozhodnutí neumožní žádné části EU zůstat homogenní a bez migrace. A masová migrace je nová norma.“ Z Holandska pak, jak informoval Kuras, přišla zpráva, že Mohamed je nejčastější jméno novorozenců.
Kuras následně citoval ze své knihy Poslední naděje civilizace. „Dospěl jsem v ní spolu s panem Orbánem k závěru, že střední Evropa je poslední bašta, která musí Evropu hájit,“ upozornil a jal se předčítat. „Když v červnu 1940 padla Francie, Churchill řekl v parlamentu: „Jsme sami. Nevím jak vy, ale já se z toho cítím bujaře.“ Když pak Mussolini nabízel Británii domluvit s Hitlerem separátní mír, většina britských politiků pomýšlela na jeho přijetí. S vědomím, že Hitler žádné dohody nedodržuje, svolal Churchill schůzku vlády a půlhodinovou řečí přiměl ministry k pokračování války. Projev zakončil větou: „Mají-li dějiny tohoto slavného ostrova skončit, ať je to teprve tehdy, až se my všichni budeme topit ve vlastní krvi.“ Získat za to od tehdejší vlády bouřlivý potlesk, ale také povolení slíbit národu dřinu, krev, pot a slzy ke konečnému vítězství, „které musíme získat, aby civilizace mohla přežít“.
„Je zakázáno říkat, že v Bruselu se spřádají plány přesunout sem cizince co možná nejrychleji a usadit je mezi nás. Je zakázáno upozorňovat, že účelem usazování cizinců zde je přetvořit náboženskou a kulturní krajinu Evropy a přeinženýrovat její technické základy a tím odstranit poslední bariéru internacionalismu – národní státy. Je zakázáno říkat, že Brusel ... ... ....