Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov řekl, že útok ve Slavjansku definitivně pohřbil ženevskou dohodu o mírovém řešení ukrajinské krize. Ruský premiér Dmitrij Medveděv se obrátil na ukrajinskou vládu se žádostí, aby „přestala vraždit vlastní občany“. Odpoledne Rusko vyzvalo k uspořádání mimořádné schůze Rady bezpečnosti OSN. K té sice došlo, ale západní státy odmítly o útoku ukrajinské armády na Slavjansk jednat. Ze situace ve Slavjansku vinily Rusko.
V Oděse zorganizovali příznivci fotbalových klubů Černomorec Oděsa a Metalist Charkov před vzájemným zápasem společný pochod s ukrajinskými vlajkami, který, když fanouškové začali zpívat ukrajinskou hymnu, napadli proruští demonstranti s baseballovými pálkami. Při střetech, do kterých se zapojily tisíce lidí, došlo i ke střelbě. Tři lidé byli zabiti a 15 lidí zraněno. Podle jednoho zraněného stříleli proruští demonstranti a proukrajinští demonstranti potom vyrazili k jejich štábu v budově odborů a zaútočili na ni zápalnými lahvemi. Došlo k požáru, při kterém přišlo o život přes 40 lidí. Hasiči přijeli pozdě. (ZDE a ZDE)
V sobotu 3. 5. 2014 psala ukrajinská agentura TSN, že mezi oběťmi požáru bylo 15 ruských občanů a 5 občanů 100 km vzdálené Podněsterské republiky, která už řadu let usiluje o nezávislost na Moldávii. Z vyvolání násilností v Oděse se navzájem obviňovaly ruská a ukrajinská vláda.
Z bojů o Kramatorsk - 2014 |
Blockpost na východě Ukrajiny - 2014 |
Opolčenec na stráži barikády v Doněcka |
V Doněcku obsadili vzbouřenci vyprázdněnou budovu ukrajinské tajné služby SBU a sídlo podnikatelské organizace Průmyslový svaz Donbasu, jejímž výkonným ředitelem byl Serhij Tahuta, oligarcha, kterého prozatímní ukrajinská vláda jmenovala do funkce gubernátora Doněcké oblasti. Z okna budovy byla vyvěšena vlajka Doněcké lidové republiky.
V Luhansku došlo v noci ke střelbě, při útoku povstalců na vojenskou jednotku a sídlo vojenské správy. Dva vojáci byli zraněni. K přestřelkám došlo i u kasáren vojáků ukrajinského ministerstva vnitra a pohraničníků. Na příjezdech k městu povstalci zřídili kontrolní stanoviště.
V Oděse demonstrovalo asi 2000 lidí, kteří skandovali heslo „Oděsa je ruské město“ a asi 200 lidí žádalo před sídlem městské policie propuštění 172 lidí, kteří byli v pátek zadrženi.
Na sociálních sítích se objevila zpráva, že budovu odborů v Oděse, kde sídlil štáb proruských aktivistů, zapálili příslušníci Pravého sektoru i se jmény a adresami útočníků. Autory zpráv byli proruští aktivisté. Na policejní stanici, kde byli zadržováni účastníci pátečních nepokojů, zaútočil odpoledne asi dvoutisícový dav proruských demonstrantů a dosáhl jejich propuštění. (ZDE)
Rusko vyslalo velké vojenské posily na Krym, který leží nedaleko od Oděsy. Podle ukrajinské státní agentury Ukrinform neměla sobotní ruská vojenská aktivita na Krymu obdoby od druhé světové války .
Ruská média psala, že Kramatorsk, včetně tamního letiště, Slavjansk, Andrijivka a Konstantynivka jsou znovu pod kontrolou vzbouřenců a na severu Doněcké oblasti byl zastaven postup ukrajinské armády. V pondělí psaly noviny o tom, že například u Kramatorsku obrněné transportéry ukrajinské armády jenom rozstřílely barikády a potom zase odjely a vzbouřenci začali znovu kontrolovat příjezdové cesty. (ZDE)
Rusko dalo znovu najevo, že věří, že Ukrajina nakonec, díky jednání mezi povstalci a ukrajinskou vládou, nevstoupí do NATO, když náměstek ministra zahraničních věcí, Sergej Karasin, řekl televizi Rossija 24: „V nejbližších dnech bude vyvinuto nové úsilí, aby si kyjevské orgány sedly se zástupci jihovýchodu k jednacímu stolu“. Povstalci i v pozdějších dobách často opakovali jako základní podmínku svého setrvání v ukrajinském státu to, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Ještě týž den večer došlo k telefonickému rozhovoru mezi Vladimírem Putinem a Angelou Merkelovou, ve kterém Putin zdůrazňoval, že je třeba, aby došlo k jednáním mezi ukrajinskou vládou a vzbouřenci. Merkelová navrhovala, aby jednání zprostředkovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. (ZDE)
V pondělí 5. 5. 2014 ráno navrhl německý ministr zahraničí, Frank-Walter Steinmeier, aby byla o Ukrajině uspořádána druhá mírová konference v Ženevě.
Ukrajinské ministerstvo vnitra vyslalo do Oděsy zvláštní prapor Národní gardy, který tam měl pomáhat se zajištěním bezpečnosti ve městě. Více než 40 lidí, zadržených během nepokojů v Oděse, kteří ještě nebyli propuštěni, bylo odvezeno mimo město.
V poledne zahájily čtyři obrněné transportéry ukrajinské armády palbu na kontrolní stanoviště vzbouřenců u vesnice Semenovka, která leží na silnici spojující Slavjansk a Doněck. Nejméně 5 vzbouřenců utrpělo při střetech u Slavjansku vážná zranění.
Britská televize BBC napsala ve zprávě o Slavjansku, že mnoho místních lidí vzbouřence podporuje a ukrajinskou armádu pokládá za agresory. Po jedné hodině odpoledne ministr vnitra Avakov oznámil, že u Slavjansku se ukrajinské jednotky střetly s asi 800 těžce vyzbrojenými muži, kteří pálili ze zbraní velkého kalibru a použili minomety a další vybavení. Čtyři ukrajinští vojáci přišli o život a 30 jich bylo zraněno. Podle mluvčího vzbouřenců padlo při střetu nejméně 20 jejich mužů. Armáda do města nepronikla. U Slavjansku byl sestřelen i další vrtulník ukrajinské armády. Při pádu do řeky se posádka nezranila. Byl to už čtvrtý vrtulník ukrajinské armády zničený povstalci (podle vrchního velitele sil NATO v Evropě bylo z ukrajinských zbrojnic ukradeno několik protiletadlových střel. (ZDE)
Ukrajinské ministerstvo vnitra oznámilo, že nedaleko Slavjanska zlikvidoval ukrajinský vrtulník raketovým útokem nákladní vlak, který chtěli povstalci přestavět na obrněný vlak a použít ho při obraně města.
Protestní pochod rusky mluvících obyvatel Doněcku proti politice kyjevské vlády - 2014 |
V úterý 6. 5. 2014 ukrajinská vláda nařídila zavřít letiště v Doněcku. V pondělí a v úterý si tam nepokoje vyžádaly 8 mrtvých a 16 zraněných. Policejní velitelství v Luhanské oblasti, podle agentury Unian, vydalo prohlášení, že mezi lidmi už je takové množství zbraní, že se vzdává odpovědnosti za bezpečnost a pořádek. (ZDE)
Serhij Tihipko, který v roce 2004 vedl prezidentskou kampaň Viktora Janukovyče, vyzval prozatímní ukrajinskou vládu aby rezignovala kvůli neštěstí v Oděse. Úřadující prezident Turčynov jmenoval nového šéfa oděsské regionální správy. Stal se jím spojenec oligarchy Igora Kolomojského, podnikatel Igor Palycja. Jeho majetek se odhadoval na 82 miliónů dolarů. Nově jmenovaný šéf oděsské policie varoval, že policisté budou střílet na každého, kdo by se pokusil obsadit policejní stanice. Byl jmenován i nový velitel ukrajinské armády.
Předseda ruské státní dumy Sergej Naryškin prohlásil, že na Ukrajině hrozí genocida. Ruský ministr zahraničí Lavrov řekl, že nemá smysl pořádat v Ženevě další konferenci o Ukrajině, když závěry té první nebyly naplněny. Později nová jednání připustil pod podmínkou, že se jich budou moci zúčastnit povstalci. (ZDE)
V noci na středu 7. 5. 2014 dobyla ukrajinská armáda v přístavu Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny radnici, obsazenou vzbouřenci od úterka. Podle agentury Unian uvedli povstalci u Slavjansku do bojové pohotovosti protitankové řízené raketové komplety Fagot. Vůdce doněckých separatistů Vjačeslav Ponomarjov oznámil, že lidový gubernátor Pavel Gubarev byl osvobozen vyměnou za 3 důstojníky ukrajinských ozbrojených sil (SBU).
Ruský prezident Vladimír Putin, po jednání se švýcarským předsedou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Didierem Burghalterem, vyzval ukrajinské vzbouřence k odložení referenda o odtržení od Ukrajiny s tím, že musí být řádně připraveno. Předčasné prezidentské voby označil za krok správným směrem. Za cestu k řešení ukrajinské krize označil přímý dialog mezi vzbouřenci a ukrajinskou vládou. Tvrdil také, že Rusko stáhlo své vojáky z ukrajinských hranic, i když to NATO nemohlo potvrdit. Vzbouřenci Putinovi odpověděli, že odklad referenda zváží a své rozhodnutí oznámí ve čtvrtek.
Ukrajinská centrální banka oznámila, že dostala 3 miliardy dolarů od Mezinárodního měnového fondu. Ukrajinská prokuratura zveřejnila podezření, že vzbouřenci jsou financováni i oligarchou Rinatem Achmatovem, bývalým blízkým spolupracovníkem Viktora Janukovyče, Oleksandrem Jefremovem a dalšími patnácti firmami. (ZDE)
Ve čtvrtek 8. 5. 2014 dopoledne oznámil tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij, že „protiteroristická“ operace na východě země bude pokračovat nezávisle na rozhodnutí regionů, jestli odloží referenda. O několik hodin později, se separatisté v Luhansku i v Doněcku jednomyslně shodli, že plánované referendum se v neděli 11. května uskuteční.
Ruský ministr zahraničí, Sergej Lavrov, naléhal v telefonickém rozhovoru na Johna Kerryho, aby přiměl prozatímní kyjevskou vládu, aby navázala dialog s bouřícími se regiony na jihovýchodě země. Na stejné téma potom hovořil i s německým ministrem zahraničí, Frankem-Walterem Steinmeierem. O dvě hodiny později vydali úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov a předseda prozatímní vlády Arsenij Jaceňuk společné prohlášení, ve kterém navrhli, aby bylo uspořádáno zasedání u kulatého stolu, ke kterému by zasedli „politické síly a občanské skupiny ze všech ukrajinských regionů“. Šéf OBSE Didier Burkhalter jednal ve středu s Vladimírem Putinem o plánu urovnání krize a vrcholní ukrajinští politici přistoupili na některé zásadní prvky této mírové „cestovní mapy“. (ZDE)
Neozbrojený civilista zastřelený ukrajinským vojenským ostřelovačem (Mariupol, květen 2014) |
Podle ruských agentur na policejní stanici zaútočila Národní garda, protože policisté nechtěli střílet do svých spoluobčanů a mezi útočníky byli i ozbrojení příslušníci Pravého sektoru. Pozdější zprávy potvrzovaly poslední verzi. Na policejní stanici obsazenou vzbouřenci zaútočila Národní garda z obrněných transportérů. Podle místních médií byl zadržený velitel místní policie odsouzen k smrti a oběšen v místním parku. (ZDE)
V sobotu 10. 5. 2014 napsala agentura Interfax Ukrajina, že ukrajinská Národní garda stáhla své jednotky z Mariupolu, aby se předešlo dalším agresivním akcím separatistů a nebyla ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva. V noci došlo ve městě k požáru v místní radnici. Na sobotu byl vyhlášen den smutku.
Úřadující ukrajinský prezident Turčynov nabídl představitelům regionů na východě země jednání, ale odmítl jednat s „teroristy“. Ty varoval před uspořádáním referenda: „Pro tyto oblasti je to krok do propasti. Je to euforie, která může vést k velmi složitým důsledkům, a mnoho lidí tyto důsledky pociťuje už nyní,“ řekl Turčynov. Podle něj ti, kdo jsou pro samostatnost, si neuvědomují, že to přinese úplný rozvrat ekonomiky, sociálních programů a vůbec života většiny obyvatelstva. V zásadě tak odmítl možnost, že by ukrajinská vláda přistoupila na jednání s povstalci, které by vedlo k tomu, že by Ukrajina nevstoupila do NATO. (ZDE)
V neděli 11. 5. 2014 byla na východě Ukrajiny zahájena referenda o nezávislosti těchto oblastí na kyjevské vládě. Referendum bylo doprovázeno boji mezi ukrajinskou armádou a vzbouřenci. Z bojišť ale nepřicházely zprávy.
Doněck - referendum 2014 |
Německý bulvární nedělník Bild am Sonntag napsal na své webové stránce, že na Ukrajině bojuje na straně prozatímní vlády asi 400 amerických elitních vojáků americké firmy Academi. Odvolával se při tom na zpravodajské zdroje z úřadu německé kancléřky. Ten, podle agentury DPA, informaci získal od amerických tajných služeb. Název Academi si jako nový název zvolila americká firma Blackwater, známá z podílu „soukromých kontraktorů“ na americké okupaci Iráku a Afghánistánu. (ZDE)
Žoldnéři americké firmy Academi (dříve Blackwater) nasazení na východě Ukrajiny (foto Die Zeit) |
Podle ruské agentury ITAR-TASS zahájila ukrajinská armáda palbu z minometů na Slavjanské obytné čtvrti, zatímco ukrajinská média psala, že separatisté ostřelují místní televizní věž.
Tisková služba ruského prezidentského úřadu zveřejnila prohlášení, podle kterého úřad pohlíží na výsledky referenda s úctou, ale doufá, že bude navázán dialog mezi prozatímní vládou a představiteli Doněcké a Luhanské oblasti.
Ruský ministr zahraničí, Lavrov, zopakoval, že Rusko se nezúčastní dalších mezinárodních jednání o Ukrajině, protože nebyla splněna dohoda z ženevských jednání ze 17. dubna.
Vedení Doněcké lidové republiky upustilo od záměru uspořádat ještě referendum o připojení k Rusku, zatímco v Luhansku se o něm ještě uvažovalo. Představitelé Luhanské lidové republiky požádali OSN o uznání svého nového státu a oznámili, že Luhanská oblast se nezúčastní prezidentských voleb, plánovaných kyjevskou vládou na 25. 5. 2014.
Sesazený ukrajinský prezident Janukovyč vyzval ukrajinskou vládu, aby své vojáky, kteří už zabili přes 300 mírumilovných Ukrajinců, stáhla z východní Ukrajiny: „Celý svět uviděl, kolik lidí přišlo hlasovat v referendu. Můžete jeho výsledky ignorovat, ale musíte přiznat, že vedete válku proti vlastnímu národu.“
Lidový gubernátor Doněcké oblasti Pavel Gubarev jmenoval dosavadního velitele domobrany Igora Strelkova vrchním velitelem Doněcké oblasti. Západní média tvrdily, že Igor Strelkov je důstojník speciálních sil Hlavní správy ruské rozvědky se jménem Girkin. (ZDE) (Po odchodu ze své funkce žije Girkin v Rusku a v roce 2017 přiznal v televizní debatě, že vojenské operace na východě Ukrajiny zahajoval on se zbraněmi a trochou peněz z Krymu a dodal: „Na ostatní otázky vám jako důstojník… nemohu odpovědět a neodpovím“).
Igor Strelkov, vydal v nové funkci dekret podepsaný Pavlem Gubarevem, podle kterého měli být všichni příslušníci „neonacistických skupin“, resp. bojovníci ukrajinské Národní gardy, zadrženi a v případě ozbrojeného odporu na místě zničeni. Armádní jednotky měly s vedením Doněcké lidové republiky zahájit jednání o odchodu ze země. Jejich výzbroj měla být zabavena. Igor Strelkov také požádal Rusko o vojenskou pomoc. Jeden z vůdců doněckých vzbouřenců Denis Pušilin podle agentury Reuters, řekl, že doněcký region požádal ruskou vládu, aby zvážila jeho začlenění do Ruské federace.
Ukrajinská armáda ostřeluje Doněck - léto 2014 |
Z tohoto hlediska je volba Miloše Zemana prezidentem České republiky volbou demokratické Evropy bez chorobného boje o moc.