Amerika zaznamenala dramatické zvýšení počtu takzvaných "smrtí ze zoufalství".

Tato vlna úmrtí vyvolaná závislostí na alkoholu, předávkováním drogami a sebevraždami zasáhla bělochy středního věku bez vysokoškolského vzdělání obzvláště silně. Tento trend je natolik rozsáhlý, že ovlivňuje celkovou úroveň úmrtnosti. USA se ocitly v neobvyklé situaci — jsou bohatou zemí, ve které délka života spíše klesá, než aby se zvyšovala.

Ve stejné době v USA existuje paradox — lidé, kteří jsou nejoptimističtější ohledně své budoucnosti, jsou nejvíce sociálně znevýhodněni: chudí černí Američané, kteří jsou dokonce o něco optimističtější než bohatí černoši. Když říkáme chudí, máme na mysli rodinu, která se skládá ze čtyř lidí vydělávající méně než 24 000 dolarů ročně, což je oficiální hranice chudoby v USA.

Velmi odlišné jsou výsledky, když srovnáváme odpovědi černochů a bělochů ohledně jejich blahobytu.

Pro měření rozdílů BBC použil jedenáctibodovou stupnici, kde 0 je zoufalost a 10 je velký optimismus. V této stupnici jsou chudí černoši v průměru o 1,1 bodů výše než chudí běloši. Chudí černoši mají průměrný výsledek nad 8, zatímco průměrný výsledek chudých bělochů je 7.

To je významná propast, je větší než rozdíl mezi bohatými a chudými lidmi, který činí 0,6 bodů. Průměrný výsledek pro bohaté lidé je 7,5, zatímco pro chudé lidi je 6,9.

Podle BBC je takový výsledek vyvolán tím, že přístup ke vzdělání a dalším sociálním možnostem je pro národní menšiny v USA už snadnější než pro jejich předky a skoro vyrovnává se možnostmi, které mají běloši. Ale černí Američané a Hispánci zároveň cítí větší spojení se kulturou své menšina a cítí se jako součást své komunity.