Otevřený dopis Češky, Lucia Svoboda, která ve Švédsku žila od svých 4 let:

Lucia píše, že její matka stále bydlí v Hagsätra a že cítí nervozitu, když jí má navštívit autem v oblasti, kde mládež z nudy pálí auta.

Podotýká, že má čtyři dcery a tak je pro ně daleko bezpečnější žít v Čechách, protože švédská škola již není bezpečné místo.

„Smutné, nikdy bych nevěřila, že se zdravotní péče, vzdělání, možnosti pracovat a bydlet propadnou tak hluboko.

Nemyslela jsem si, že se budu bát procházet po ulicích mého dětství nebo mít obavy o svou rodinu.

Švédové, co vždy z humanitárních důvodů chtěli zachraňovat svět, pojednou mají problémy třetího světa v samém základu společnosti. ...“

O Švédech:

"Chápou, že lidé ... budou bez péče, domova, slušného vzdělaní, bezpečnosti, svobodného slova, ví tito lidé, že za chvíli nebudou peníze na sociální vymoženosti, které jsou základem společnosti?

Ví, tito lidé, že mají právo žádat změnu? Ví tito lidé, že každá společnost musí mít pravidla, jinak se rozpadne?

Jsem smutná z toho, že Švédsko, které mě zachránilo, když jsem byla dítě, se najednou potápí.“