Člověk, jako všichni savci, udržuje tělesnou teplotu na stejné úrovni. Všechny orgány se zpravidla zahřívají přibližně stejným způsobem, ale existují výjimky — například teplota šourku u mužů je asi 34 stupňů.

Jak vysvětluje Dominique Cretien a jeho kolegové z Univerzity v Paříži, hlavním zdrojem tepla v lidském těle jsou mitochondrie, které se nacházejí ve všech buňkách. Rozkládají glukózu a další živiny, což vede k uvolnění energie. 60% této energie uniká z mitochondrií ve formě tepla.

Tato myšlenka přiměla Cretiena a jeho kolegy ke zkoušce toho, kolik tepla produkuje mitochondrie a jak poruchy v jejich práci, včetně těch spojených s vývojem různých dědičných onemocnění, ovlivňují tento proces.

Nebylo to tak jednoduché zjistit — mitochondrie fungují normálně pouze v živých buňkách a jejich rozměry jsou příliš malé, než aby se dalo změřit teplotu. Vědci proto museli vytvořit speciální molekulu, „teploměr", jehož luminiscence klesá asi o 3% při zvýšení teploty o jeden stupeň.

První měření poskytly neočekávané výsledky — ukázalo se, že mitochondrie jsou o více než 10 stupňů teplejší než okolní buněčné prostředí a uvnitř organelles teploty dosahují fantastických 50 stupňů.

Pro testování vědci provedli další experiment: dočasně zpomalovali práci mitochondrií pomocí kyanidu draselného a dalších látek, které ovlivňují póry v „elektrárnách" buněk. Tato operace způsobila, že molekuly „teploměry" září jasněji, což potvrdilo, že mitochondrie skutečně pracují při mnohem vyšších teplotách než ostatní prvky buněk.

„Dokonce i malé rozdíly v teplotě mitochondrií, včetně mezi muži a ženami, mohou vysvětlit, proč některé nemoci a druhy rakoviny postihují pouze členy stejného pohlaví a ovlivňují míru stárnutí našeho těla," komentuje objev Nick Lan, genetik z University College v Londýně (UK).