Byla symbolem předvolební kampaně Miloše Zemana v roce 2013, nyní studuje v zahraničí a do českého politického dění se tedy nijak nezapojuje.Na úvod dovolte otázku mimo politiku. Jak se máte? Díky vašemu zahraničnímu studiu jsme o vás delší čas neslyšeli. Z vlastní zkušenosti ale vím, že se na vás občané při setkávání s vaším otcem na náměstích často ptali.

Mám dojem, že se snad od té doby v mém životě nestalo nic tak převratného, abych si vysloužila čestné místo v českých bulvárních plátcích, na což si nemůžu stěžovat. Komukoli, kdo strávil nějaký čas v zahraničí, je jasné, že život v cizině není procházka růžovým sadem a sama bych si netroufla říct, že se jinde lidi mají lépe, po jakékoliv stránce. Na druhou stranu je Londýn městem, které se pyšní rozmanitostí národností, a tak si zřídkakdy připadáte jako cizinec. Právě to je jeden z důvodů, proč se tu mnozí z nás rádi usadili, i přes hnusné pivo a drahý nájem.

Jak bylo řečeno, už nějakou dobu studujete v zahraničí. Díky tomu máte od české politiky odstup a vidíte to v širších souvislostech. Jak vnímáte pětiletou práci svého otce, prezidenta republiky, během jeho prvního mandátu?

Nemyslím si, že sledováním české politiky v zahraničí automaticky pohlížíte na situaci v širších souvislostech, snad je pravdou pravý opak. Když jsem žila v Čechách, v podstatě ve středu místního politického ruchu, měla jsem možnost vidět, s jakou snad až perverzní elegancí jsou někteří schopni přibarvit si jakoukoli pravdivou informaci. Nic proti tomu, senzace se líp prodává, líp čte. Tím, že žiju téměř čtyři roky někde jinde a daleko od „zdroje“, je ale pro mě o to obtížnější celou situaci hodnotit.

Ale abych odpověděla na vaši otázku, svého tátu samozřejmě podporuju. Je ale škoda sledovat, kolik lidí nechce využít příležitost jít volit jen proto, že jsou o jeho jasné výhře přesvědčeni.

Někteří čeští novináři a politici občas tvrdí, že Miloš Zeman naší zemi coby prezident dělá v zahraničí ostudu a poškozuje národní zájmy. Vy žijete v Londýně, jste v kontaktu s lidmi mnoha národností i společenského postavení. Co vám říkají, když se o vašem otci bavíte?

To skoro zní, jako by politika mého otce byla oblíbeným tématem na místních kuřáckých přestávkách. I když jsem se s arogancí, co se týče zahraniční politiky, setkala v Londýně minimálně, bohužel, nebo snad i bohudík, českou politickou scénu tady rozebírám málokdy. I přesto, že mají mladí lidé v Británii o zahraničních záležitostech slušný přehled, Česká republika není probírána často. A já nemíním ostatním tohle téma vnucovat jen proto, že je prezidentem zrovna můj otec.

Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj