Teď nastává doba dalších nepohodlných masakrů. Erdoganovo Turecko zaútočilo na oblast kolem města Afrin na pomezí Turecka a Sýrie, obývanou Kurdy a chráněnou jejich milicemi,ale i zaplněnou uprchlíky z války v Sýrii. Turecká armáda bombarduje, ostřeluje, zabíjí civilisty. Za hromového, ohlušujícího – ticha. Občas někdo vznese chabý protest, občas někdo vyzve Erdogana k mírnosti, ale to je asi tak všechno. Německé tanky (v Německu vyrobené) obkličují kurdská města a vesnice – pohled, který samotným Němcům není příjemný a nám, pamětníkům válečných filmů, už vůbec ne.
Nejsem expert na vojenskou situaci a nebudu si na něj hrát. Přečetla jsem za posledních pár dní tucty článků nejméně ve třech jazycích – a jasné je mi jedno. Proti Erdoganovi nikdo nejenže nezakročí, ale ani ho neodsoudí. Německo mu přiznalo právo „chránit si své hranice“, Američané patrně usoudili, že kurdské milice už v bojích proi Islámskému státu svou roli užitečného idiota splnily a dál jich není třeba, zato Turecko je pořád parťák v NATO a studená válka nabírá na obrátkách….a Rusové? Ti se snaží přesvědčit Kurdy, aby přenechali svá ropná pole u Afrinu Sýrii výměnou za to, že se zasadí o to, aby Turecko zastavilo své operace. (podrobnosti v angličtině na http://www.atimes.com/turkey-reenters-syrian-endgame-smart-power/).
V každém případě jsou Kurdové na obtíž. Se svým požadavkem vlastího státu, se svou bojovností, tím, jak zatěžují svědomí světa. A co hůř - mají ropu a vodu, kteréžto suroviny by určitě měl rád někdo jiný...takže ať už se tam stane cokoli, bude to západnímu světu včetně Ruska značně nepohodlné – tedy mluvit o tom. Kurdové – a nejen oni, demonstrují v Německu, Švýcarsku i Rakousku….a tím upozorňují na pokrytectví „bojovníků s příčinami migrace“, kteří svou pštrosí politikou umožňují vznik nové uprchlické vlny. Hlavně když jedou kšefty…..čím špinavější, tím víc nesou.
Ještě jednou se vrátím k textu, který jsem uvedla výše:
„The UN Security Council meeting on Tuesday regarding Turkey’s military operations in Syria turned out to be like the dog that didn’t bark in the night in the Sherlock Holmes short story. There was no bark – no statement by the Security Council – condemning Turkey.“
„Zasedání Rady bezpečnosti OSN v úterý, které se týkalo tureckých vojenských operací v Sýrii, se ukázalo být jako pes, který v noci neštěkal, stejně jako v detektivní povídce o Sherlocku Holmesovi. Nebyl žádný štěkot - žádné prohlášení Rady bezpečnosti – které by odsoudilo Turecko.“
Nikdo nejenže nezaštěkal, ale ani nezavrčel. Má Evropa nového pána? A budeme za pár desítek let bědovat nad novými, v naší době nepohodlnými masakry?