Jak jste se dozvěděl o nominaci?
Mám v Kazani českou televizi a sledoval jsem přímý přenos nominace. Měl jsem pochyby, protože se mohlo stát cokoliv. Je to olympiáda, všichni se na ní chtějí dostat a dala se čekat jakákoliv rozhodnutí trenéra.
V mém případě jsem měl pochyby, protože v posledních letech se mi v reprezentaci příliš nedaří. Nepředváděl jsem to, čeho jsem schopný. Neměl jsem takovou roli, jakou mám v Kazani. Proto jsem se dost bál, ale věřil jsem, že se do týmu dostanu. Jsem rád, že mi trenér věří a udělám všechno, abych důvěru nezklamal.
V Ak Barsu jste za dvě sezóny dal 40 gólů, za reprezentaci však žádný. Kde je problém?
Ne že bych se bál, když hraji za reprezentaci, ale nemám potřebnou jistotu v rozhodování. To přichází se zkušenostmi. Myslím, že před Olympiádou odehrajeme nějaké zápasy a všechno bude dobré. Cítím se teď velmi dobře a jsem pozitivní.
Dokážete odhadnout, v jaké trojce budete na Olympiádě hrát?
Hrál jsem s Janem Kovářem v Metalurgu, taky s Martinem Eratem, který dlouhá léta hrál v NHL a už na olympiádách byl. Myslím, že jsou možné i jiné varianty, o tom je teď těžké mluvit. Ale jsem připraven na jakákoliv rozhodnutí trenéra.
Co vám na nominaci řekl otec?
Teď je nejšťastnější člověk na světě. Hodně se obětoval, abych mohl hrát hokej a byl tam, kde jsem teď.
V čem spočívá síla české reprezentace?
Souhlasíte, že sestava ruské reprezentace ji dělá hlavním favoritem Olympiády?
Na papíru je ruská reprezentace nejlepší, ale na Olympiádě jsou možná jakákoliv překvapení. Nemusíme připomínat, kolikrát týmy s největšími hvězdami zůstaly bez medailí. Olympiáda je rychle plynoucí turnaj, na kterém může o všem rozhodnout jeden zápas. Takže to bude určitě hodně zajímavý turnaj.