Švédská novinářka Katerina Janouchová nedávno hovořila se švédským policistou Petrem Springarem, který se v roce 2017 dostal na stánky novin, když zveřejnil aktuální stav Švédska na Facebooku.

V delším rozhovoru policista nyní přiznává, že je ještě více znepokojen, že skutečně přichází chaos a že lidé obecně nemají tušení, co je zasáhne.

Co se teď ve Švédsku děje?              

„Jsem hluboce znepokojen tímto vývojem. A přemýšlím, jak daleko to musí zajít, než se lidé na řídících pozicích a politici probudí a uvidí, kam míříme. Někdo pokračuje ve strkání hlavy do písku. V Helsingborgu, ale i zde v Örebru se tvrdí, že máme vše pod kontrolou. Je to však naopak, ztratili jsme kontrolu. A v dalším dechu se tvrdí, že nás to povznáší a že se nevzdáme. Že budeme pracovat ještě tvrději. Ale také tomu tak není. Protože vím, jak jsme vystavováni hrozbám. Rozhodně nás to ovlivňuje. To se týká i policejních operací. A pak budeme debatovat, stojí to za to, kdybychom se odhalili. Vím, že v Örebru je řada policejních důstojníků, kteří nechtějí pracovat, například ve Vivalle. Protože je to nepříjemné. Když dosáhneme tohoto bodu, jsme ve velmi špatné, skutečně špatné kondici. Když se policie dostane do situace, že se bojí, že bude přepadena, pak to zachází skutečně, skutečně daleko a máme problém. Pro mě je tajemstvím, jak mohou policejní náčelníci stále tvrdit veřejnosti, že máme plnou kontrolu. Co tím chtějí získat?

Je to proto, že nechtějí vyděsit lidi?

„Ano, ale k vyřešení problému nepomůže lhát, protože pak se dostanete do duchu „Baghdáda Boba“. Lidé nechápou, jak špatné to je. A nemůžete je požádat, aby to pochopili, protože dostávají špatné informace. To se mi nelíbí. Nicméně, pokud budete hovořit pravdu, jaká situace přesně je, můžete vyjádřit svůj názor. Pak politici získají více mandátů a podpory mezi obyvatelstvem, aby se radikálně rozhodli řešit problémy. Pozlátka nikdy nepomohou. Být Baghdádem Bobem v dlouhodobém horizontu situaci jen zhoršuje.

Mnozí věří, že je Švédsko ztraceno, pokud jde o kriminalitu.        

Peter chvíli mlčí. Okamžitě neprotestuje, nevyjádří nesouhlas, jak jsem doufal, když řeknu jeden z těch silných a v mnoha lidských očích provokativních prohlášení. A nakonec řekne:

„Ano.“

Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj