zajoch 
21. 1. 2018 Outsidermedia

Bulharsko předsedá Radě EU pod vedením současného předsedy Nadace Konráda Adenauera Pötteringa * Srbská delegace v Bruselu se rozhodla přerušit technická jednání s Prištinou * Erdogan obviňuje USA z plánu zformovat v Sýrii „teroristickou armádu“

Linii Bulharska, současného předsedy EU, bude určovat Německo

Vladislav Gulevič
12. ledna 2018

Od ledna 2018 bude Radě EU půl roku předsedat Bulharsko a po něm nastoupí Rakousko. Podle vlivu, který na Bulharsko má Německo, je pochopitelné, že předsednictví v uvedeném období bude ve znamení Berlína. Neoficiálním poradcem bulharské vlády se již stal bývalý předseda Evropského parlamentu Pöttering. Berlín také stanovuje mantinely, kam až může současná předsednická země zajít. Vyzval premiéra Borisova, aby přiměl partnery z vládní koalice, aby pokračovali v proevropském kurzu. Především se to týká členů svazu euroskeptiků – nacionalistů Jednotní vlastenci (27 křesel v parlamentu), s nimiž musí Borisovova strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) po parlamentních volbách v roce 2017 v koalici vládnout, aby společně odolávaly Bulharské socialistické straně (80 míst).

Ve vládě mají Sjednocení vlastenci křeslo místopředsedy vlády pro ekonomiku a demografickou politiku (Simeonov) a ministra obrany (Karakačanov). Oba ministři jsou ostří kritici migrační politiky Bruselu. Karakačanov oznámil, že je připraven zarazit příliv migrantů z Turecka do Bulharska za pomoci vojska.

Pöttering bude přímo na místě kontrolovat, aby Sjednocení vlastenci nevnesli ideologický nesoulad do proevropské politiky Sofie. GERB je součástí Evropské lidové strany, která figuruje ve všech politických institucích EU a v níž má hlavní slovo CDU a bavorská CSU. CDU je stínovým zakladatelem nadace Konráda Adenauera, jejíž je Pöttering předsedou. Nadace pracuje s mládežnickým křídlem GERB a radí bulharské ministryni zahraničí Zacharijevové i dalším bulharským politikům. Pöttering považuje svoji působnost poradce bulharské vlády za uznání činnosti nadace v Bulharsku. Pracuje tam od roku 1994. Hlavní pákou Němců na Bulhary je ekonomika.

V roce 2016 určil tehdejší prezident Plevnělijev hospodářským vztahům s Berlínem status strategického významu. Nový Bulharský prezident Radev se v roce 2017 rozhodl pokračovat. V Bulharsku pracuje přes 4500 německých firem, 1200 jich má v zemi svá ředitelství a 60 % hodlá rozšiřovat svoji přítomnost. Jejich odchod z bulharského trhu by těžce dolehl na bulharské hospodářství. Německý kapitál považuje za hlavní hodnotu Bulharska levnou práci.

Bulharsko je členem EU 18 let, což je doba dostatečně dlouhá, aby se ukázaly úspěchy integrace. Namísto úspěchů země rok od roku ztrácí průmyslový potenciál a stává se agrární provincií Evropy.

Podle Eurostatu patří 40 % Bulharů mezi nedostatečně zajištěnou vrstvu, 45,6 % bulharských dětí žije v nevhodných ekonomických podmínkách. Obzvláště katastrofální podmínky má mládež do 16 let, pro 42,4 % z nich jsou maso a ryby příliš drahé, 40 % z nich si nemůže dovolit ovoce a zeleninu. Zato Německo tam má jasné výhody. Levnou pracovní sílu a provozy pro výrobky nízké výrobní ceny, což německý kapitál výhodně využívá. Cena bulharské práce je 4,4 EUR na hodinu a minimální měsíční mzda je 235 EUR.

Hlavními obchodními partnery Bulharska jsou Německo a Rakousko, přitom ono samo je pro Německo až na 45. místě. V roce 2016 vyvezlo Německo do Bulharska zboží celkem za 3,5 miliardy EUR.

Evropeizace Bulharska za doby jeho členství v EU pod patronací Německa mu přinesla úpadek. V roce 2007 bylo z hlediska svobody slova na 51 místě a v roce 2017 podle Reportérů bez hranic na 109 místě. Vláda strany GERB, která existuje od roku 2006, vyhrála třikrát volby do parlamentu a je nazývána stranou oligarchů. V zahraniční politice je fakticky zbavena nezávislosti, jak situaci charakterizuje bývalý ministr spravedlnosti Ivanov: „Mají-li Němci výrazný postoj, souhlasíme s nimi. … V jiných případech děláme to, co si přeje Evropská komise. Bulharsko nemá vlastní názor.“

Nyní v postavení předsedy Rady EU ohlásilo Bulharsko jako jednu z priorit na přání Berlína podporu integrace států Západního Balkánu. Pöttering potvrdil důležitost Sofie v záležitostech Západního Balkánu.

O Západní Balkán se rovněž zajímá Čína a Berlín to nevítá. Brusel zvažuje přijetí zemí Západního Balkánu do EU, avšak Peking těmto zemím navrhuje výhodné hospodářské dohody. V roce 2016 získal řecký přístav Pireus, který má být důležitým logistickým uzlem Středomoří v projektu Jeden pás, jedna cesta. Dále chce přeměnit Balkán na překladiště jím vyvážených výrobků do Evropy. Podepsal dohodu o strategickém partnerství se Srbskem, investuje do dopravních projektů v Makedonii a do rychlostní železnice Bělehrad – Budapešť. Poslední projekt již začala zkoumat Evropská komise, aby našla důvod odebrat jej Číňanům a žádat po ostatních, aby vedli proti Číně „jednotnou evropskou politiku“.

Převzato z Fondsk.ru

Zavražděný Oliver Ivanović

Kdo objednal vraždu

Jurij Kogalov
16. ledna 2018

Na severu Kosova zastřelili jednoho z vůdců kosovských Srbů, Olivera Ivanoviče. Srbská vláda to nazvala teroristickým činem. Byl spáchán v městě Kosovská Mitrovice vedle sekretariátu jeho strany Svoboda, demokracie, spravedlnost. K napadení došlo v úterý. Nikdo neslyšel výstřely. Rychlou pomoc zavolal žena, vracející se z obchodu. Policie po vrazích vyhlásila pátrání.

Automobil, z něhož vrazi pravděpodobně stříleli a ve kterém pravděpodobně z místa činu ujeli, byl brzy nalezen spálený. Podle slov státního zástupce by experti z Prištiny dostavivší se na místo mohli „shromáždit důkazy“. Zároveň mírový kontingent NATO a kosovská policie v ulicích městečka posílily hlídky.

Jako první okomentoval vraždu vůdce Srbské radikální strany Vojislav Šešelj, který žádal, aby vláda atentát prošetřila. S takovým prohlášením přišel i kosovský šéf Thači.

V Bělehradě označili vraždu za teroristický čin. Prezident Vučič se účastnil mimořádného zasedání Rady bezpečnosti země. Podle jeho slov „je napadení Olivera Ivanoviče zaprvé napadení srbského národa na severu Kosova a Metohije a za druhé napadení Srbska jako celku“. K vraždě došlo na území, které není pod kontrolou Bělehradu, proto srbská vláda očekává rychlé a efektivní výsledky vyšetřování od místních orgánů. Vučič žádá misi EU a OSN v Kosovu o připuštění orgánů státní správy Srbska k účasti na vyšetřování.

Je pozoruhodné, že právě před několika dny srbský prezident oznámil, že za posledních pět let od podpisu bruselských dohod nedošlo v Kosovu a Metohiji k žádné etnicky motivované vraždě Srbů a poslední čtyři roky jsou jediným obdobím v posledních letech, kdy se počet Srbů v Kosovu a Metohiji nesnížil.

Místo činu v srbské části rozdělené Kosovské Mitrovice

Šéf kanceláře pro Kosovo a Metohiji při Radě ministrů Džurič uvedl: „Vražda Ivanoviče je zlovolný a zločinný akt s cílem vyvolat na severu Kosova chaos a vtáhnout do konfliktu celý národ. Ať jsou za vraždou albánští nebo srbští zločinci, musí nést odpovědnost. Jejich cílem je destabilizace, panika a strach. Zločin musí být potrestán.“ Oznámil také, že se srbská delegace rozhodla přerušit v Bruselu technická jednání s Prištinou a vrátit se domů.

Současné kolo jednání Bělehradu s Prištinou mělo proběhnout v Bruselu a trvat tři dny. V plánu bylo zhodnotit realizaci dříve dosažených dohod. Podle místního odborníka došlo k vraždě ve chvíli, kdy musela albánská strana poprvé ustoupit ve věci vytvoření Komunit srbských obcí. Vražda odkládá jednání na neurčito.

Zavraždění Ivanoviče „rozhodně odsoudila“ EU. Mogheriniová vyzvala ke klidu a doporučila umožnit právu a spravedlnosti jít svou cestou. Mise EU pro otázky práva EULEX prý bude podporovat vládu podle svého mandátu. Také jiní formálně odsoudili vraždu.

Oliver Ivanovič byl v čele Národní rady Srbů Severního Kosova a Metohije, poté byl státním sekretářem ministerstva zahraničí pro Kosovo a Metohiji. V lednu 2014 byl uvězněn s obviněním z válečných zločinů proti kosovským Albáncům v létech 1998 až 1999. V roce 2017 byl shledán vinným z účasti na vraždě čtyř etnických Albánců a odsouzen na devět let. Nato byl rozsudek zrušen a věc poslána na přešetření. Byl propuštěn na svobodu. V Kosovu měl pověst člověka s umírněným postojem.

Převzato z RG.ru

(Pozn.překl.: Doporučuji přečíst další informace na Nové republice a na Kosovoonline.cz)

 

Turecká armáda v syrském Afrinu

Proč je situace v Afrinu hrozbou pro Turecko

Agentura Anadolu
18. ledna 2018

Turecko s Ruskem a USA posuzují možnost operace na území syrského Afrinu proti Kurdům ze strany Demokratický svaz a oddílů Sil národní domobrany. Ankara je považuje za syrskou větev Dělnické strany Kurdistánu, kterou označila za teroristickou.

Podle turecké agentury Anadolu zaujímají teroristické organizace Dělnická strana Kurdistánu (PYD) a Demokratický svaz (RPK) velkou část regionu na turecko-syrské hranici, což je velkou hrozbou pro pohraniční turecká města a pro území, která byla osvobozena v průběhu operace Štít Eufratu a zóny deeskalace v Idlíbu. Odtud se může za podpory USA dostat teroristická skupina ke Středozemnímu moři.

Afrin leží na severozápadě Sýrie. V roce 2017, když začaly v Sýrii protivládní nepokoje a následně válka, byl Afrin útočištěm pro PYD/RPK. Po vojenské stránce podporovaly skupinu USA a umožnily jí tak zabrat 65 % turecko-syrské hranice, přes kterou dosud převáží ze Sýrie do Turecka bojovníky, zbraně a munici, včetně protitankových zbraní, zařízení na odpalování raket, těžkých kulometů, kalašnikovů a bojových pušek M16 vyráběných v USA.

Pokud odejdou oddíly PYD/RPK z Afrinu, bude pro tureckou hranici odstraněno hlavní nebezpečí. Teroristé nebudou moci ostřelovat města Kilis a Hatay a nebudou moci do Turecka pronikat přes Afrinské hory. Bude jim uzavřen průchod ke Středozemnímu moři. Pomine nebezpečí od těchto oddílů pro operaci Štít Eufratu a pro akci v Idlíbu. Pokud Turecko akci v Afrinu nepodnikne, nebezpečí ze strany PYD/RPK naroste.

Od dubna 2016 poskytovaly Spojené státy PYD/RPK zbraně, dopravní prostředky, minometné raketové systémy 80 a 120 mm, granátomety MK19, americké protitankové rakety BGM-71 TOW, průzkumná vozidla a protitankové rakety Javelin FGM-148, které však několikrát odmítly dodat Turecku.

Afrin je stupínkem na cestě vedoucí ke Středozemnímu moři přes tureckou hranici. Pro PYD/RPK je bariérou Idlíb, kde je dnes síť zón deeskalace se zakázanými akcemi agrese a které byly schváleny Tureckem, Ruskem a Íránem.

Jestliže se bude realizovat americký plán na zformování pohraniční armády, bude PYD/RPK žádat velký podíl v nové správě, protože bude přítomna silná ozbrojená skupina. Erdogan obviňuje USA z plánu zformovat v Sýrii „teroristickou armádu“.

Převzato z Vestikavkaza.ru