V říjnu minulého roku skupina aktivistů, vystupujících proti „objektivizaci žen", najala bývalé policisty, aby provedli soukromé vyšetřování. Detektivové navštěvovali klub jako soukromé osoby a stali se svědky „všemožných intimních doteků a sexuálních aktivit".

Podle slov advokáta skupiny Stuarta Jessopa jde o možné porušení práva, týkající se prostituce, provozování bordelu, úplatkářství a obchodu s drogami. Jak řekl jeden z detektivů, pobývajících v divadle Windmill, po zaplacení vstupenky ve výši ₤30 mu byl nabídnut soukromý tanec za ₤150 a za dalších ₤10 se mohla ochrana „dívat na druhou stranu".

Na základě výsledků prověrky aktivisté vystoupili proti obnovení licence klubu, která povoluje "striptýz s úplným obnažením" každý den do 05.30 hod., kromě neděle. A to kdysi heslem podniku, který nebyl uzavřen ani v době Druhé světové války a obcházel přísné zákony, předváděl "obnažené živé obrazy", bylo "My nikdy nezavíráme".