Visegrádská skupina tedy původně tříčlenná skupina států vznikla v roce 1991. Jednalo se o Československo, Polsko a Maďarsko. Od roku 1993 po rozpadu Československa se podoba skupiny změnila a vznikla visegrádská čtyřka, která funguje ve stejné podobě do současnosti.

Tyto postkomunistické země V4 díky tomuto seskupení usilují o vzájemnou spolupráci v oblasti kultury, vědy a vzdělávání. Podstatným bodem fungování V4 je dojednávání společných postojů před jednáními Evropské unie. Podle slov slovenského ministra zahraničí Miroslava Lajčáka všem vyhovuje, že jsme jejími členy. Multiplikuje to náš hlas a činí z nás vážného partnera při jednáních Evropské rady. V4 začíná spolupracovat i vojensky a vzniká visegrádská bojová skupina. Dále V4 spolupracuje při ochraně vzdušného prostoru nebo při vojenských akvizicích, což má zefektivnit pořizování nové vojenské techniky.

Nyní ani k podivu, že jednání o bance bylo započato v Polsku. V době vzniku Visegradské skupiny bylo postavení všech tří zemí srovnatelné, avšak v současnosti co do počtu obyvatel a velikosti dominuje postkomunistické střední Evropě Polsko.

Z jakého důvodu se nyní jedná o vytvoření středoevropské rozvojové banky?

V britských listech Financial Times (FT) se psalo například o tom, že středoevropské státy si stěžují, že západoevropské země s nimi zacházejí jako se členy druhé kategorie. FT dále uvádí, že visegrádská skupina usiluje o volnější uspořádání unie, které by spočívalo ve spolupráci metropolí s některými pravomocemi, jež by se vrátily členským státům a instituce se sídlem v Bruselu by byly silně omezeny.

Je považováno vytvoření středoevropské rozvojové banky za další důležitý krok k posílení postoje a lepší spolupráci V4? Sputnik se zeptal na názor Ing. Dalibora Pánka, Ph.D. z katedry financí Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity: „Nemám zatím k dispozici podrobnější představu záměru a cílů pro budování této finanční instituce, domnívám se však, že její existence v rámci V4 jako samostatné banky se zdroji z členských zemí by vytvořila předpoklady rychlého a efektivního řešení moderního dopravního propojení zemí a řady dalších projektů infrastruktury." Dalibor Pánek také dodal, že proces budou i nadále sledovat.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce