Aby toho nebylo málo, paní Mašínová, jak výše zmíněno, uráží i občany Čech a Moravy, o nichž prohlašuje, že budou-li volit M. Zemana, začne vážně pochybovat o jejich psychickém zdraví. Nechci být k paní Mašínové neuctivý (jako ona vůči M. Zemanovi), ale pokud prohlašuje, že „ bude-li zde (Miloš Zeman) strašit dalších pět let...“ pak si dovolím poznamenat, že Miloš Zeman není tak stár, aby byl považován za strašidlo, ze kterého by měla mít zrovna paní Mašínová strach, na druhé straně, vzhledem ke stáří paní Mašínové (84) si to, bez urážky, lze spíše myslet o ní, včetně jejího psychického zdraví.
Poznamenávám, že to nemá být urážka, jen logická odezva, či jak se říká „Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá“! Jakkoli může mít paní Z. Mašínová i nějaké osobní antipatie k prezidentu Zemanovi, neopravňuje ji to k tomu, aby jej veřejně nazývala „ožralou“, vyjadřovala se o něm jako o „opilci a individuu, které na Pražském hradě nemá co dělat“. Naštěstí nezáleží na paní Mašínové, kdo na Pražském hradě bude či nebude jako prezident, v každém případě by se však měla zdržet nevhodných poznámek a osobních urážek jen proto, že si tím snad nakloní lidi, kteří jsou na její straně, resp. straně jejich bratrů. I tak by však s podobnými výrazy na adresu prezidenta Zemana měla paní Mašínová přestat. Čeho je moc, toho je příliš!
O statečnosti a hrdinství jejího otce generála Josefa Mašína toho bylo také již napsáno více než dost a nikdo jeho chrabrost, udatnost a hrdinství nezpochybňuje. Jenže není možné žít, resp. do nekonečna zneužívat slávu jiného, když sama paní Mašínová pro vlast zas až tak nic mimořádného neudělala, něčím se proslavila. To, že je dcera hrdiny, za to nemůže stejně, stejně jako nemůže za to, že její bratři byli vrazi. Je to až neskutečný paradox, že v jedné rodině existuje člověk zasluhující obdiv a uznání za svou činnost pro vlast a vedle něho jsou synové, kteří se prý také „pro vlast“ stali pro většinu národa vrazi.
Paní Mašínová spolu s představiteli protikomunistického odboje přesto prosazuje symbiózu hrdinství svého otce s bratry, i když charakter „hrdinství“ otce a synů má zcela nesrovnatelný charakter, něco jako život a smrt. Mít to paní Mašínové za zlé, by asi nebylo na místě, jsou nebo to byli bratři, tedy její nejbližší příbuzní, na druhé straně však nelze mít za zlé občanské veřejnosti, a ona by to měla pochopit, že oni to vidí tak, že to byli vrazi a na tom se dá sotva co změnit!