Malba byla objevena v Kašmíru na jihozápadě poloostrova Hindustán. Kus skály, na kterém byla vytvořena, byl součástí starověkého domu pocházejícího z roku 2100 př. n. l. Na kamenu jsou znázorněny dva zářivé objekty na nebi a rovněž podobizny lidí a zvířat. Podle badatelů jeden ze zářících objektů představuje buď Slunce, nebo Měsíc a dalším je supernova.

Supernova označuje poslední etapu života hvězdy, při které dochází k její explozi, při níž se uvolňuje obrovské množství energie záření. Přitom intenzivní rentgenové záření trvá stovky až tisíc let po explozi.

Vědci prohledali databázi supernov a zjistili, že zážeh označený jako HB9 musel být na Zemi viditelný asi 3600 let př. n. l. Tato supernova je vzdálená 2600 světelných let od Slunce a vypadala jako zářivý kruh, který svým zářením pouze trochu ustupoval Měsíci v úplňku.

Podobizny lidí a zvířat podle odborníků představují souhvězdí, která obklopovala místo na obloze, kde došlo k výbuchu HB 9. Člověk s lukem je Orion, jelen je Býk, muž s oštěpem představuje část ryb a pes je galaxie Andromeda. Tyto kresby se shodují s opravdovými souhvězdími a zářící kruhy odpovídají poloze supernovy.