Podle Morrisové za přejídáním stojí několik faktorů a jako první se uvádí velikost porce. Tuto tezi potvrzují výsledky posledního experimentu, ve kterém dobrovolníci měli spořádat porci polévky. K některým talířům však vedly hadičky, které nenápadně doplňovaly polévku. Po skončení experimentu se zjistilo, že přestože část lidí zkonzumovala o 73 % více polévky než ostatní, pocit sytosti měli všichni stejný.

Dalším důležitým faktorem je rozmanitost jídla, které je na stole. Dietoložka podotýká, že pocit sytosti je přímo spojen s okamžikem, kdy organismus začíná zažívat menší požitek z chuti jídla. Tudíž výsledky výzkumu ukazují, že pokud se stůl „prohýbá nejrůznějším jídlem", člověk toho sní čtyřikrát víc.

Rovněž podle Morrisové přejídání ovlivňuje sledování televize a čtení během stravování a dále pak pití alkoholu a chování lidí sedících u stolu. Když člověka něco vyrušuje od jídla, hůře rozpozná moment nasycení, kvůli čemuž jí víc, než by měl, vysvětluje expertka. Podobné účinky má i alkohol, kvůli kterému mozek dostává nutné signály mnohem později.

Kromě toho když člověk jí ve společnosti jiných lidí, tak podvědomě začíná na sobě zkoušet stravovací zvyky ostatních a snaží se vyzkoušet vše, co chutná jeho sousedovi. To rovněž vede k přejídání.

Abychom se vyhnuli zmíněným faktorům a nepřejídali se, měli bychom se vždy soustředit výlučně na jídle, zdůrazňuje Morrisová. Dále radí, abychom si fotili jídlo, které hodláme sníst, a během dne bychom si tak mohli připomínat množství spořádaných potravin.