Podle něj by možná bylo vhodné omezit rozsah spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem, ale na to už je pozdě. Pokud Kyjev přestane spolupracovat s MMF, tak skončí i podpora ze strany Evropské unie a dalších mezinárodních partnerů, podotkl Suslov.

„Lze se podívat na přílohu k zákonu o státním rozpočtu. Tam se předpokládá vyčlenění velkých částek na projekty přestavby infrastruktury a financování energetického zásobování. Dokonce projekty na výstavbu metra v Dněpru, Charkově a Kyjevě se vážou na vnější financování. Jedná se o projekty, které se mají realizovat na prostředky Světové banky a o ty přijdeme, pokud nebudeme spolupracovat s MMF," vysvětlil bývalý ministr.

MMF, který je největším ukrajinským věřitelem, v roce 2017 uvolnil Kyjevu další finanční pomoc ve výši jedné miliardy dolarů, další pomoc byla odložena na rok 2018. Celkem na základě platného programu finanční pomoci Kyjev za poslední tři roky obdržel 8,5 miliardy dolarů.