Drtivou většinu respondentů tvořili mladí ve věku 25-30 let. Měli odpovědět na 4 otázky.

Na otázku „Váš vztah k rozdělení Československa" poskytli Slováci ty nejrůznější odpovědi (hodnotím pozitivně, negativně, nežil, neznám, mám neutrální postoj) bez zjevné převahy jedné z nich, zatímco většina dotázaných Čechů hodnotí rozdělení Československa vcelku pozitivně anebo má neutrální postoj.

Podle názoru 37,5% mladých lidí z obou zemí, k rozpadu Československa nejvíc přispělo očekávání, že se Čechy a Slovensko budou rozvíjet úspěšněji jako nezávislé státy, a rovněž neschopnost politických elit obou republik, které sledovaly výhradně vlastní cíle, domluvit se mezi sebou (23,1%).

Čechům a Slovákům byla také položena následující otázka: „Kdyby se Československo nerozpadlo a stalo by se členem EU, bylo by pro zemi těžší hájit své zájmy v rámci EU ve srovnání s nynější Českou nebo Slovenskou republikou?"
Podle názoru většiny Slováků, bylo by dnes pro Československo snadnější hájit vlastní zájmy, poněvadž by bylo závažnějším a ekonomicky silnějším hráčem, a ostatní státy by považovaly zemi za sobě rovného partnera. Mínění Čechů v této otázce se rozdělilo přibližně napůl.

Ti, kdo odpověděli, že by pro Československo bylo snadnější hájit své zájmy v EU, argumentovali svůj postoj tím, že by Československo bylo konkurenceschopnějším státem ve srovnání s dnešní Českou republikou. Ti, kdo si myslí, že by pro Československo bylo dnes obtížnější hájit své zájmy, poukázali na to, že by rozpory mezi českými a slovenskými politiky bránily v obsazení konsolidovaného postoje Československa v EU. Vyslovili rovněž mínění, že Česko a Slovensko mají shodné zájmy, proto by byla existence dvou hlasů v institucích EU místo jednoho spíše předností.

Většina Čechů a Slováků byla na Slovensku a v Čechách víc než dvakrát v životě. Ze všech respondentů odpověděl pouze jeden (Čech), že na Slovensku nebyl nikdy. Na otázku, v které zemi se žije lépe, a v které má mládež více možností pro sebeuplatnění, odpověděla většina Slováků, je to v Česku lepší. Nicméně nespatřují mnozí podstatné rozdíly v životní úrovni.

Absolutní většina je přesvědčena, že životní úroveň je v Česku vyšší, stejně jako je více možností pro mladé než na Slovensku. Zároveň připomněli respondenti z obou zemí, že životní úroveň v mnohém závisí na oblasti, v které žijí.

Je příznačné, že mezi dotázanými Slováky a Čechy nebyli ti, kdo mají za to, že se na Slovensku žije lépe než v Česku. Mnozí respondenti z obou zemí připomněli vyšší úroveň vysokoškolského vzdělání v Česku.