Dnes je v oběhu asi 16,8 milionu bitcoinů, což za současných cen kolem 14 000 dolarů za bitcoin celkem činí 240 miliard dolarů ve srovnání s 16 miliardami na začátku roku 2017, připomíná Sachs. „Je těžké se dívat na ceny bitcoinů jinak než jako na bublinu, která nakonec praskne," zdůrazňuje ekonom.

Podle něj čtrnáctinásobný růst hodnoty bitcoinu v minulém roce není nikterak opodstatněn. Tržní hodnota kryptoměny je určena vírou lidí v to, že bitcoin něco stojí, poukazuje ekonom.

Zastánci bitcoinu tvrdí, že kryptoměna je schopna překonat dolar, neboť poskytuje anonymitu a ochranu před chybnou monetární politikou, neboť vznik nových bitcoinů určuje algoritmus, a nikoliv centrální banky, píše Sachs.

Nicméně stoupenci kryptoměny ignorují to, že dolar a další národní měny představují legální platební prostředek, pomocí kterého se platí daně nebo dluhy. Ani jeden stát nedovoluje a asi nikdy nedovolí, aby někdo platil daně v bitcoinech, neboť to podkope tzv. ražebné — výnosy z emise — a sníží kontrolu nad peněžním oběhem. Nikdo navíc není zavázán přijímat bitcoiny při splácení dluhů v národní měně, zdůrazňuje ekonom.

Anonymita bitcoinu je v praxi rovněž i jeho slabostí, domnívá se Sachs. Státy chtějí kontrolovat finanční transakce, což je nutné pro boj s ekonomickou kriminalitou, daňovými neplatiči a financováním terorismu, a o tuto funkci si dobrovolně nenechají připravit. Některé země již přijaly opatření zaměřené na to, aby mohly regulovat obrat kryptoměn, což pravděpodobně způsobí pokles nebo dokonce propad hodnoty bitcoinů, byť nelze přesně předpovědět, kdy k tomu dojde.

Tudíž příčina popularity této kryptoměny s největší pravděpodobností spočívá v touze lidí rychle zbohatnout, což nejednou přivádělo k tragickým důsledkům, uzavírá Sachs.