Tři kroky ke smrti

Jestliže člověk není oblečen podle počasí a nachází se dlouho na mrazu, může u něho vzniknout hypotermie — stav, při němž teplota těla klesá pod 35 stupňů. Hypotermie může souviset jak se zvýšeným výdejem tepla, tak i se snížením jeho výroby. U zdravých lidí k ní dochází zpravidla kvůli nízké teplotě okolního prostředí, přičemž na její rozvoj má vliv věk (nebezpečí jsou nejvíce vystaveni staří lidé a malé děti) a intoxikace alkoholem. Lékaři rozlišují lehkou hypotermii — 32-35 stupňů, střední — 28-32 stupňů a těžkou — méně než 28 stupňů.

Na mrazu organismus aktivně vyrábí teplo a vydává ho méně díky smrštění kožních cév. Při silném chladu to může vést k omrznutí, a proto organismus nejdříve zúží cévy a pak je rozšiřuje, čímž se krev dostane opět blíže ke kůži. Podobná reakce se nejvíce projevuje u severních obyvatel, zvyklých na mráz, rybářů a lovců. Ruce je nejdříve zebou a potom se zahřívají díky cévnímu svalstvu, které jsou natrénované k odolání vůči okolnímu prostředí.

Rozšíření kožních cév vede k silným ztrátám tepla, ochlazení jádra těla a následně ke zpomalení výměnných procesů. Když teplota jádra dosahuje 28-26 stupňů, dochází k potlačování aktivity neuronů centrálního nervového systému, člověk ztrácí vědomí. Jestliže teplota klesne na 23-18 stupňů (biologická nula pro člověka), zpravidla se zastavuje krevní oběh a dýchání a nastupuje smrt.

„Při silném podchlazení je nutné v první řadě zavolat záchranku. Při čekání na lékaře je lépe umístit podchlazeného člověka na místo, chráněné před mrazem, přikrýt dekou. Aby se urychlil proces zahřívání, můžeme si lehnout vedle něho. Stále kontrolovat tep a dýchání," radí odborník.