Jiří Jírovec
2. 1. 2018
Musíte mít dobré jméno. Váš produkt musí mít v názvu dobrá slova. Třeba enhanced, progressive nebo sophisticated. Ta zakryjí, že prodáváte dluh černocha, který koupil rozpadající se domek někde v Alabamě. Bird & Fortune o bankovní krizi. Dobrými slovy plnil svoje projevy Václav Havel. Lidská práva, demokracie, občanská společnost, pravda, láska a Tibet se pravidelně kamuflovala jeho podporu zločinných válek i osobní vlastnosti. V české politice se k manipulaci se slovy naposledy uchýlil blok čtyř stran. Dal si do názvu adjektivum demokratický. Vymysleli ho politici, kteří již před volbami 2017 prohlašovali, že se postaví proti výsledku demokratických voleb, pokud nedopadnou v jejich prospěch. Zruší to či ono a hlavně: nikdy nepůjdou do koalice s ANO.
Použili "dobré jméno", protože implikuje nedemokratičnost zbytku politické scény. Ten prý ohrožuje demokracii, jak ji známe.

Vůdcům "Demokratického bloku" jde o zachování systému, který dobře znali a uměli využívat. Zatím se jim vždy dařilo odrazit "netradiční" politiky kteří chtěli svůj podíl. Pomocí běžných postupů, tedy směsi sexu, obvinění a korumpování pozicemi se jim podařilo rozdrobit Věci veřejné. Bárta, Kočí, Peake i John vypadli z politiky a nebezpečí bylo na nějakou dobu zažehnáno.

Kde se vzalo, tu se vzalo, objevilo se hnutí ANO, plným jménem "Akce Nespokojených Občanů 2011".

Tradiční politici, se zprvu necítili ohroženi. V umravňování nováčků se přece vyznají. "Nepolitik" s napadnutelnou minulostí, legrační češtinou a pobočníkem, jehož vystupování připomínalo urychlené absolventy z prodejné university bude lehce vyřízen.

Přišly ale sněmovní volby 2013, ANO se stalo druhou nejsilnější stranou a vstoupilo do trojkoalice. Babiš nadále zůstal ve stínu "nepolitika", ale Faltýnek se rychle naučil, jak se pohybovat ve Sněmovně.

Podcenili Babiše, holoubkové, protože si neuvědomili, že člověk jeho bohatství se nebude doprošovat, aby ho připustili ke žlabu. Stačilo, aby řekl dvě věci a jejich sebedůvěra se přeměnila ve zděšení:

(1) Vy jste si mě vytvořili. Nejsem jeden z Vás a budu-li mít příležitost, pokusím se změnit to, co děláte špatně; a

(2) Stát hodlám řídit jako firmu. K tomu dodal, že to znamená, že je nutné zvážit projekty financované státem, kontrolovat jejich provádění a výsledek analyzovat.

Přišly krajské volby a od nich se datuje nepřetržitá řada chybných výkonů Babišových oponentů.
Preference ANO dál rostly, Babiš přišel do voleb 2017 s nálepkou dotačního podvodníka, ale viděl a s převahou zvítězil.

Sběhli se soudruzi přestrašení celí…

Wolkerův verš vysvětluje, proč došlo k dalším zoufalostem. Prý slíbili voličům, že nebudou jednat s kriminálníky (čti: sprostými podezřelými), tedy s vedením ANO. A přidali hrozbu, že Babiše nepřijme svět. Jenže tomu to je šumafuk, protože trestní stíhání není totožné s pravomocným odsouzením.

Ve světě se dějí různé věci. Takový Benjamin Netanjahu je vyšetřován kvůli korupci. Izraelský parlament nedávno schválil zákon, podle kterého policie nesmí informovat, že vyšetřuje dokud státní zástupce nedá souhlas, aby bylo vzneseno obvinění.

Podle izraelského premiéra jde o to "zabránit policii ve zveřejnění informací, které by mohly poškodit i nevinné lidi. V šedesáti procentech případů, kdy policie doporučí obvinit vyšetřované, státní zástupci nakonec rozhodnou, že k tomuto kroku nepřistoupí." ZDE

Človeka napadne epigram Karla Havlíčka Borovského:
Bože, kéž jsem policajtem, to je vyražení, koho chce, toho si chytne a dá do vězení.

Leč nechme ironii stranou. Informace z Izraele je zatraceně vážná, protože naznačuje že policie námi obdivované demokratické země neobhájí víc než polovinu případů. Můžeme se ptát jestli jsou česká čísla podobná.

Spekulace o účelovosti žádosti o Babišovo a Faltýnkovo vydání světské moci byla okamžitě považována za znevažování nezávislosti českých státních zástupců a policie. To jsou přece neovlivnitelné instituce a pracují usilovně podle pravidla padni, komu padni.

Jenže Babiš se stal premiérem a začal provádět některé personální změny. U státních úředníků je musel stihnout do konce kalendářního roku, tak předepisuje služební zákon.

Opozice otočila a začala naznačovat, ne-li varovat, že nezávislost institucí závisí na jejich personálním obsazení. Jakou to dalo práci než se podařilo nahradit Lessyho a Červíčka generálem Tuhým.

Po varování, že ten či onen přicházející je "Pecinův člověk" se ovšem nabízí otázka, jestli existují i "Chovancovi lidé".

To vše nakonec vyšumí. Presumpce neviny platí i pro Babiše a ten může být premiérem až do vydání pravomocného soudního rozsudku.

Fráze o ohrožení demokracie zakrývají hrůzu z toho, že se jako premiér dostane k informacím, které měli dřívější vládci, a že přijdou o pašalíky ve formě pozic politických náměstků a členů správních rad.

Preference ANO dál rostou. Možná i díky tomu, že Babiš nedělá nic neobvyklého. Sestavil vládu, odjel navázat osobní kontakty do Bruselu a zveřejnil vládní prohlášení.

Kdo zná Formanův film "Přelet přes kukaččí hnízdo", patrně vzpomene na jeho hlavního hrdinu, Jacka Nicholsona. Ten se dostane mezi blázny (skutečné i systémem zformované), zorientuje se v novém prostředí a naznačí řešení. To symbolizuje betonový blok s armaturami, který je nutné utrhnout ze zdi a rozbít s ním mříž v okně. Nicholson neslibuje výsledek, ale ukazuje možnou cestu z bryndy. Nakonec neuspěje, ale neporažen říká "alespoň jsem to zkusil".
Babiš přesně to dělá v české politice a proto je pro veřejnost čitelný a věrohodný. Možná taky odejde osobně zničen, třeba ho i někdo odstřelí nebo nechá zavřít.