Již v 60. letech americký astronom Francis Drake vypracoval vzorec, který na základě známých vlastností galaxie a jejím počtu hvězd a planet umožňoval vypočítání potencionálního počtu mimozemských civilizací. Podle tohoto vzorce musí být mimozemských civilizací „moře", dodnes se však nepodařilo žádnou objevit.

Jak uvádí Robert Wells z Královské univerzity v Belfastu, vědci se dlouho snaží vyjasnit tyto neshody, když posuzují počet mimozemských civilizací a důvody jejich absence v naší galaxii ze strany Země. Tým Wellse se tento problém pokusil vyřešit jiným postupem. Všestranně prozkoumal, jak dobře je naše planeta vidět potenciálními „bratry" z ostatních hvězdných soustav.

Výpočty ukázaly, že pravděpodobnost zaznamenání Země nebo jiné planety sluneční soustavy činí pouze 2,5 %. Šance na objevení hned tří planet je možné označit zcela za mizerné, nepřesahují 0,027 %.

Proto Zemi mohou uvidět a prozkoumat pouze obyvatelé některých exoplanet, které leží v určitých úzkých pruzích nebe. Samozřejmě jen pokud vlastní podobné nástroje, jako je sonda Kepler nebo Hubbleův dalekohled. Celkem je 65 takových exoplanet, většina z nich však může vidět pouze Merkur. Země je v zorném poli pouze devíti z nich.

Patří mezi ně malý plynný obr u hvězdy NAT-P-11 v souhvězdí Labutě, horký Jupiter WASP-68b v souhvězdí Kozoroha, čtyři velké planety WASP-47 v souhvězdí Vodnáře, vznikající planeta LkCa 15b v souhvězdí Vozky, velký plynný obr u hvězdy 1RXS 1609 v souhvězdí Škorpiona a planeta u bílého trpaslíka „kanibala" WD 1145+017b v souhvězdí Panny.

Podle vědců však tyto planety nepodporují život. Čímž se vysvětluje, proč se astronomům nepodařilo objevit žádnou obydlenou planetu nebo mimozemskou civilizaci. Vědci předpokládají, že dalekohledy nové generace TESS a James Webb v těchto zónách odhalí nové planety, což umožní kontrolu této myšlenky a dozvíme se, jestli za hranicemi slunečné soustavy existuje život.