Zavedení sexuální výchovy mělo vyřešit takový důležitý úkol, jakým je snížení úrovně onemocnění HIV.
Jak vidíme, Holandsko a Švédsko dosáhly snížení počtu onemocnění HIV. Zároveň však na první pohled úspěšný program sexuální výchovy může mít neviditelné následky, které se mohou projevit v dlouhodobé perspektivě. Rozvoj antikoncepčních prostředků vede k odkládání těhotenství a k pozdnímu mateřství. Podle názoru mnoha psychologů odkládání těhotenství na pozdější dobu často vede k rozpadu dvojice a jako následek k rozpadu institutu rodiny.
Podle statistiky Eurostat v roce 2006 celkový koeficient rozvodovosti ve Švédsku tvořil 2.2, v roce 2015 se zvýšil na 2.5, v Holandsku v roce 2006 — 1.9, v roce 2015 už 2.0.
Podle údajů výzkumu CESifo Group Munich se průměrný věk ženy při narození prvního dítěte ve Švédsku v období od roku 1970 do roku 2015 zvýšil z 23 na 29 let. V Nizozemí se ve stejném období zvýšil průměrný věk z 25 na 29 let.
Pro informaci uvádíme statistiku všech výše uvedených hodnot v Čechách.
Počet rozvodů podle údajů Eurostat za období 2006-2015 klesl z 3.1 na 2.5, ale pokud se podíváme na delší období, například 1950-2016, počet rozvodů se zdvojnásobil.
Podle údajů ČSÚ, který zkoumá období 1990-2012, průměrný věk ženy, která porodila první dítě, se zvýšil z 22 na 27 let.
Možná byl úkol snížení počtu onemocnění HIV ve Švédsku a Holandsku vyřešen pomocí programu zavedení sexuální výchovy ve školách. Ale měli bychom se zamyslet také nad údaji o počtu rozvodů a pozdním mateřství, které se značně zhoršily. Je možné, že program sexuální výchovy nejen snížil počet onemocnění HIV a těhotenství mladistvých, ale snížil i počet těhotenství celkově a následkem toho i míru porodnosti v zemi?