Náklady na americké války: počítané v biliónech
USA vyšly z druhé světové války jako světová vojenská a ekonomická moc. Od té doby se americká hegemonie opírá o: 1) bezkonkurenční vojenskou sílu, 2) kontrolu svých energetických rezerv a 3) nadřazenost amerického dolaru
Dominantní postavení USA je stále více ohrožováno v důsledku pokračujícího ekonomického poklesu, který začal v polovině sedmdesátých let, kdy zisky firem v USA začaly stagnovat/upadat v reakci na rostoucí konkurenci z přestavovaných ekonomik v Evropě – především v Německu (Maršalův plán) v Japonsku (války ve Vietnamu a v Koreji) a nedávno v Číně. Strukturální ekonomické problémy konfrontující americký a západní kapitalismus byly živě vystaveny během finančního kolapsu v roce 2008, který ještě nebyl vyřešen. Zatímco americká vojenská moc je stále ohromná, je testována Ruskem (například jejich úspěchem v Sýrii) a rychlým vývojem čínských a íránských vojsk. Dále je stav amerického dolaru jako světové rezervní měny stále více zpochybňován čínským juanem, Bitcoinem a jinými kryptoměnami. Reakce USA na tyto události je stále více agresivní, útočná a astronomicky drahá zahraniční politika, spojená s rostoucím využíváním ekonomických sankcí (neboli ekonomické války) proti skutečným nebo chápavým protivníkům, mezi něž patří Rusko, Írán, Venezuela a Severní Korea.
11. září 2001
11. září 2001 zažily USA nejvíce smrtící útok v historii národa. Podle „oficiálního“ příběhu, v tomto studeném úterý, devatenáct únosců přidružených k radikální islámské skupině Al-Kájda unesli čtyři proudové letadla. Dva z těchto letadel, AA Flight 11 a United Flight 175 narazily do Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku, zatímco let AA Flight 77 narazil do Pentagonu a United Flight 93 narazil na prázdné pole v Shanksville. Chtěl bych zdůraznit, že po 16 letech stále existuje několik nevyřešených otázek týkajících se 11. září, včetně informací, co zpravodajská komunita – FBI a CIA věděla o únoscích před tímto datem, o tom, co způsobilo havárii letadel a proč věže WTC spadly? Tragické události z 11. září vedly k smrti 3000 Američanů a hrály klíčovou roli při formování americké zahraniční politiky na počátku 21. století. 11. září ve skutečnosti stanovilo půdu pro americké vojenské zakázky, které se v současné době táhnou od Levantu, před Kaspické moře, Perský záliv, jižní a střední Asii, Čínské moře, Indický oceán, Africký roh, Maghreb, východní Evropu až po ruské hranice. Zatímco bylo již mnoho napsáno o geopolitických důsledcích probíhajících konfliktů na Blízkém východě a jihu a středu Asie, přímé náklady těchto konfliktů pro americké daňové poplatníky získaly mnohem menší pozornost. V tomto článku se zaměříme na náklady vyplývající ze dvou těchto konfliktů – v Afghánistánu a Iráku a na jejich dlouhodobé důsledky.
Válka v Afghánistánu
Méně než měsíc po útoku z 11. září prezident G.W. Bush oznámil operaci „Enduring Freedom”, s počátečním nasazením přibližně 1000 vojáků do Afghánistánu s cílem sledovat šéfa Al-Kájdy Usánu bin Ládina, údajného „strůjce“ útoků z 11. září. Od počátečního nasazení vojsk se válka v Afghánistánu stala nejdelší válkou v historii Spojených států, přičemž 11 000 amerických vojáků je v zemi stále nasazeno. Afghánistán má nyní pochybné prvenství v tom, že je předním dodavatele heroinu. Náklady pro daňové poplatníky v současné době přesahují 1 bilión dolarů a mohou činit až 2 bilióny dolarů. Není jasné, kdy tato válka skončí, jelikož prezident Trump v loňském roce oznámil, že do Afghánistánu budou odeslány další 4000 amerických vojáků.
Válka v Iráku
V roce 2002 publikovali reportéři Michael Gordon a Judith Miller příběh v deníku NY Times, podle něhož se Saddám Husajn pustil do programu rozvoje zbraní hromadného ničení. Ačkoli se později ukázalo, že je to nepřesné, tento plátek byl tehdy použit tehdejším ministrem zahraničí Colinem Powellem v jeho neslavném projevu v OSN roku 2003 jako casus belli pro následnou americkou invazi do Iráku. Powell později uvedl, že jeho projev před OSN byl „velkým selháním zpravodajských služeb“. V době americké invaze odhadoval ministr obrany Donald Rumsfeld, že náklady na válku v Iráku budou relativně nízké, tedy 20 až 50 miliard dolarů, z velké části zaplacené za využití příjmů z prodeje ropy v Iráku. Jak se rychle ukázalo, americká válka v Iráku nebyla ani krátká, ani levná. V roce 2008 se náklady na iráckou válku odhadovaly na 3 bilióny dolarů. Což nakonec stálo americké daňové poplatníky 5 biliónů dolarů, nebo ještě více. V roce 2017 jsou v Iráku stále rozmístěny tisíce amerických vojáků.
Závěry
Federální vláda čelí hrozivým ekonomickým problémům, který byly výrazně zhoršeny několika daňovými škrty pro bohaté a zvýšenými výdaji na armádu. Kongres nedávno schválil vojenské dotace ve výši 700 miliard dolarů a nyní uvažuje o velkých daňových škrtech, ze kterých budou těžit převážně bohatí Američané. V minulosti byly náklady na války hrazeny zvýšením daní – Lyndon Johnson dal 10% daň na federální daň z příjmů, aby pomohl zaplatit za válku ve Vietnamu. Naproti tomu války v Afghánistánu a v Iráku byly z velké části financovány z „off-budget“ pomocí půjčených peněz (tj. dluhopisů), které přidávají další dluhy k již tak velkým federálním deficitům – limit dluhu se brzy musí zvýšit na 20 biliónů dolarů. Tato situace může trvat jen tak dlouho, dokud si dolar zachová hodnotu a cizinci budou ochotni kupovat americké účty. Dále bychom mohli argumentovat, že kromě toho, že jsou astronomicky drahé a ohrožují americkou finanční stabilitu, války v Afghánistánu a Iráku poškozují dlouhodobé strategické zájmy USA a současně posilují pozice Ruska, Íránu a Číny.
zdoje:
1. September 11th Terror Attacks Fast Facts CNN Library Aug 24, 2017; Link: http://www.cnn.com/2013/07/27/us/september-11-anniversary-fast-facts/index.html
2. The 10 unanswered questions of 9/11. by Will Bunch Philadelphia Inquirer Sept. 6, 2011; Link: www.philly.com/philly/blogs/attytood/The-10-unanswered-questions-of-911.html
3. Loose Change 9/11: A Documentary Film About September 11th; Link: www.loosechange911.com
4. Timeline: US intervention in Afghanistan 2001 to 2017 22 Aug 2017; Link: www.aljazeera.com/news/2017/
5. U.S. Military Reveals True, Higher Number of Troops in Afghanistan, but Hides Iraq and Syria Counts By Tom O’Connor Newsweek Aug 30, 2017. Link: www.newsweek.com/us-troops-
6. Washington’s Twenty-First-Century Opium Wars by Alfred McCoyFeb 21, 2016; Link:www.tomdispatch.com/post/ 176106/tomgram%3A_alfred_ mccoy,_washington%27s_twenty- first-century_opium_wars
7. Into the Afghan Abyss (Again)- How a failed drug war will defeat Trump’s Afghan again. By Alfred W. McCoy Sun, Nov, 12, 2017; Link: www.commondreams.org/views/2017/11/12/afghan-abyss-again
8. The financial cost of 16 years in Afghanistan by Jeanne Sahadi CNN Money Aug 22, 2017; Link: money.cnn.com/2017/08/21/news/
9. Trump will send 4,000 more troops to Afghanistan: report By Bob Fredericks NY Post Aug 21, 2017; Link: nypost.com/2017/08/21/trump-
10. Threats and Responses: The Iraqis; U.S. Says Hussein Intensifies Quest For A-Bomb Parts. By Michael R. Gordon and Judith Miller NY Times Sept. 8, 2002; Link: www.nytimes.com/2002/09/08/
11. Colin Powell: U.N. Speech “Was a Great Intelligence Failure” by Jason M. Breslow May 17, 2016; Link: www.pbs.org/wgbh/frontline/
12. Estimates of Iraq War Cost Were Not Close to Ballpark By David M. Herszenhorn NY Times Mar 19, 2008; Link: www.nytimes.com/2008/03/19/
13. The true cost of the Iraq war: $3 trillion and beyond By Joseph E. Stiglitz and Linda J. Bilmes Washington Post Sun, Sept 5, 2010; Link: www.washingtonpost.com/wp- dyn/content/article/2010/09/ 03/AR2010090302200.html
14. Cost of War project Brown University (2016); Link: watson.brown.edu/costsofwar/
15. Cost of Iraq War: Timeline, Economic Impact- the Ongoing Costs of the Iraq War By Kimberly Amadeo June 27, 2017; Link: www.thebalance.com/cost-of-
16. How an unequal tax cut grew more unequal. By Heather Long Washington Post Dec 2, 2017; Link: www.washingtonpost.com/
(Thesaker/ svobodnenoviny.eu Ilustrační obrázek Foto: Infowars.com)
Podobné články
Zdroj
