V krátkém a přibližném výkladu předpokládá pesimistická prognóza od agentury Blomberg následující scénář: v důsledku radikálního zlepšení technologií výroby a exploatace elektromobilů celý svět odmítá používání spalovacích motorů, což vede k prudkému pádu cen ropy. OPEC se snaží bojovat se snížením cen, ale sama se rozpadá poté, co se ropa začíná prodávat za 10 dolarů za barel. Analytici agentury předpovídají, že v těchto podmínkách Vladimir Putin odejde z postu prezidenta a bude se pokoušet vést Rusko s pomocí loutky Elviry Nabiullinové a poté zcela zmizí z politického života. K roku 2028 se očekává, že se ruská ekonomika dostane do hrozného pádu a federální centrum bude sotva držet zemi před rozpadem.

Při provedení retrospektivní analýzy známých předpovědí vytvořených americkými experty na téma „Rusko brzy skončí" je potřeba zmínit, že jejich představy o tom, co ukončí Rusko, se měnily spolu se změnou generací v amerických expertních společnostech. Na konci minulého a na začátku tohoto tisíciletí bylo velice silně cítit, že tyto prognózy psali tvrdí vojenští analytikové nebo cyničtí pracovníci tajných služeb. Avšak současné horory o brzkém konci Ruska budí zcela odlišný dojem. Vypadá to, že je píšou bankovní pracovníci nebo specialisté na digitální marketing.

V tomto kontextu nelze nepřipomenout nejznámější apokalyptickou prognózu o osudu Ruska. V roce 2005 americká společnost Stratfor, více známá jako občanské CIA, zveřejnila svou znamenitou prognózu na roky 2005-2015, ve které tvrdila, že Rusko čeká série politických neúspěchů, možná včetně ztráty území například na Kavkazu. Nebo dokonce Ruska přestojí dezintegraci do toho bodu, kdy Moskva bude mít jen formální kontrolu nad některými regiony, které vyhlásí nezávislost. To se stane v průběhu následujícího desetiletí. Je nutné uznat zaoceánské oponenty, vzhledem k tomu, že se velice snažili dosáhnout realizace právě tohoto scénáře. Je potřeba poznamenat, že v prognóze figurovala reálná rizika: separatismus, agresivní jednání ze strany sousedních států, strukturní ekonomické problémy a slabost systému státního vedení, který se v roce 2005 ještě nevzpamatoval z chaosu a šoku 90. let. Nyní nám navrhují uvěřit, že zemi, se kterou nemohly nic udělat CIA a NATO, dostane na kolena „pokroková baterie" a masový přechod na elektromobily, který zboří ceny za ropu.

Dokonce pokud připustíme, že se scénář objevení superlevných elektromobilů stane realitou, jeho následky budou zcela ne takové, na které upozorňují američtí specialisté. Začneme od toho, že nyní zaujímají elektromobily mikroskopický objem trhu a tedy neovlivňují tvorbu ceny elektrické energie. Při pokusu přesadit do elektromobilů alespoň čtvrtinu nebo polovinu uživatel automobilového dopravního transportu se potřeba elektrické energie prudce zvýší, což povede k prudkému zvýšení její ceny.

Uspokojit zvýšenou potřebu elektrické energie například v zemích Evropské unie bude možné jen na úkor používání přírodního plynu, mazutu nebo jaderné energetiky, což povede k výraznému růstu prodeje Gazpromu, Rosněfti nebo Rosatomu.

Takzvaná zelená energetika nemůže ani zdaleka pokrýt nutný růst výroby už jen kvůli nepředvídatelnosti úrovně výroby elektrické energie (vítr nefouká neustále, slunce nesvítí pořád) a kvůli tomu, že celá zelená energetika v Evropské unii je hluboko a plánovitě ztrátová, přičemž ztráty energetických společností se uhrazují ze státních podpor a zvýšených cen za elektrickou energii pro konečné spotřebitele. Pokus o rozšíření tohoto schématu jednoduše dovede ke krachu státu, který se ho pokusil provést.

Paradoxně ale čím populárnější budou elektromobily, o to dražší bude jejich použití.

Navíc: praxe ukazuje, že bez státních podpor se poptávka po elektromobilech snižuje rychle a rázně a dokonce velice bohaté země, takové jako Čína, si nemohou dovolit zachovat masové podpory pro elektromobily. V lednu tohoto roku Peking snížil podpory pro elektromobily a prodeje hlavního čínského výrobce elektromobilů, společnosti BYD, okamžitě spadla o 30 %.

Příkladné je, že straníci teorie „elektromobilové apokalypsy" často předpokládají, že v budoucnu osobní automobily nebudou obecně a všichni budou používat servisy sdílení aut nebo služby takových společností jako je Uber, které údajně mohou maximálně efektivně používat ekonomičnost elektromobilů. Praxe ukazuje, že právě s efektivitou v této sféře je vše velice špatné. Společnost Tesla, která je z pohledu západních analytiků vedoucím hráčem v daném segmentu a od které očekávají technologický průlom, demonstruje systematickou neschopnost vydělávat peníze. Ve třetím kvartálu roku 2017 měla Tesla rekordní ztrátu 619 milionů dolarů. Společnost Uber, jejíž služby prý musí zabezpečit masové odmítnutí osobních automobilů, také pociťuje komplikace se ziskovostí: ve třetím kvartálu roku 2017 zaznamenala rekordní ztrátu 1,46 miliardy dolarů.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce