V Organizaci spojených národů se uskutečnilo důležité hlasování. Členské státy hlasovaly o tendencích, které měly zůstat dávno v minulosti a v 21. století být záležitostí šílenců. Ale přeci. V OSN se rozhodovalo o ruské rezoluci odsuzující heroizaci nacismu a jeho moderních podob.

S jasnou převahou byl dokument schválen. Dostal 133 hlasů. Ruku proti zvedla, a to není žádné překvapení, Ukrajina a Spojené státy. Smutnou pravdou je, že společně s 54 státy světa se zdržela Česká republika.

Černínský palác alibisticky omlouvá svou pozici tím, že údajně Rusko nenavrhuje komplexní přístup k vykořenění všech forem rasismu a xenofobie na národní, regionální i mezinárodní úrovni.

Jinými slovy: Moskva je proti nacismu, ale není proti němu tak jako my, vznešení Evropané. My všechno víme lépe. My pobaltské esesáky a ukrajinské banderovce totiž velkodušně tolerujeme. To zní trochu trapně, co?

Názor na rezoluci proti nacismu a český postoj k ní řekl Sputniku doktor Jiří Jaroš Nickelli, předseda OV Českého svazu bojovníků za svobodu Boskovice.

Organizace spojených národů schválila rezoluci proti heroizaci nacismu. Dokument navrhuje zakázat jakékoli oslavy nacistického režimu. Co si o tom myslíte?

Jiří Jaroš Nickelli: Ano, ruský návrh resoluce OSN je nesmírně potřebný a žádoucí. Již právě pro neblahý a laxní přístup EU jak k nacismu, tak k muslimskému programnímu terorismu a k okupační migraci (nehovořím o válečných uprchlících ohrožených na životě). Zde je možno opět uplatnit historickou paralelu.

Když z Mnichova přiletěl od Hitlera Neville Chamberlain ve své Elektře a vystoupil, mávaje hnusným mnichovským papírem, slavnostně prohlásil: „Zajistil jsem světu mír na sto let!" A Churchill na to ve sněmovně prohlásil: „Anglie si vybrala mezi hanbou a válkou. Vybrala si hanbu a bude mít válku."

K tomu mohu dodat jen osobní názor: Hanbu už tu máme. A nechci se dožít nové války. Nás malou středovýchodní zemi, může zachránit jen jedno. Účinná spolupráce se všemi zeměmi, nežádajícími válek a konfliktů. Podle nás je Rusko jednou z prvních takových zemí.

Máme společné slovanské kořeny, máme společný historický boj proti osmanské nadvládě, máme společný boj proti imperialismu v první světové válce, máme společný boj proti nacismu v druhé světové válce. To vše jsou kardinální důvody pro trvalou všestrannou spolupráci české země s Ruskem.

Skutečně je dnes ještě nacismus hrozbou pro svobodný svět?

Samozřejmě. Nacismus stále žije a je obrovskou hrozbou pro veškerý svět, chtějící žit podle vlastních pravidel. Dnes je otázka hrozby nacismu zesílena o hrozbu muslimského terorismu, ať o tom mnozí politikové blábolí, co chtějí.

Každý přesný historik musí vidět historické spojení nacistů s předáky muslimů, musí vidět nejen Hitlerovo setkání s jeruzalémským muftím a vražednou divizi nacistů Handschar v Jugoslavii. Musí též vidět současný terorismus v Africe, v ruském pohraničí proti Rusům, ve Střední Asii i v Evropě, a na druhé straně naprostou neschopnost Evropské unie vyrovnat se s obranou vlastního kontinentu a svých vlastních národů proti hrozbám terorismu a migrační okupace evropských zemí.

Česká republika se v minulosti zdržela hlasování kvůli tomu, že rezoluci navrhlo Rusko. Udělali jsme dobře?

Řečeno s historickým britským premiérem Gladstonem, na mapě světa nelze prstem ukázat jediné místo, kde by alibisté k nacismu udělali dobře.

A Česká republika udělala nejen špatně, ale nejhůře. Dnes z vrcholných politiků Česka jedině pan president Zeman zaujímá správný kritický postoj k nacismu ve všech formách.

Česká republika je nástupník Československa, které bylo jednou z prvních obětí nacismu a hnusné sudetské zrady ve prospěch nacistů. Česká republika nehlasující o opatřeních proti stále živému nacismu je nakažena duchem protektorátního aktivismu. Vidíme to u nás všude kolem sebe — počínaje politickými partajemi a konče soudy ve prospěch protektorátních kolaborantů. Jako odbojáři a pozůstalí po obětech nacismu se tomu vůbec nedivíme.

Partaje, které neustále vynášejí Havlovu smířlivost k sudetské zradě a dokonce omluvu sudeťákům, tomuto alibismu nesmírně nahrávají.

Současné politické triky ve prospěch nacismu — podotýkám, že žádný "neonacismus" neexistuje, je to vždy "starý nacismus starých větrů z nových zadků" — má stejné praktiky, stejné pseudoargumenty a stejný hnusný odér, jako nacismus 30. let 20. století. Je to stále stejná jedovatá příšera se stejnými jedovými žlázami.

Nás odbojáře a potomky obětí a bojovníků proti nacismu už nesmírně unavuje poslouchat nekonečné antiruské žvásty a lži, když dobře víme, že bez ruského osvobození by tu nikdo z nás nežil — a ani ti kolaboranti, co dnes proti Rusku nejvíce štvou.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.