Předpokládá se, že na povrchu dávného Marsu byla kapalná voda, ale zmizení magnetického pole planety vedlo k tomu, že sluneční vítr prostřednictvím mechanismu iontového rozprašování způsobil atmosférickou disperzi. Následkem klimatických změn se voda vypařila do vesmíru nebo zůstala uzavřená ve vrstvě pod povrchem skal ve formě ledu. Ale to nevysvětluje zmizení celého objemu kapalné vody.

Vědci vytvořili model vlastností marťanské půdy, aby zjistili, jaké množství vody mohlo reagovat s chemickými látky v horninách. Ukázalo se, že minerály na Rudé planetě mohou obsahovat o 25 procent více vody než na Zemi. Vědci předpokládají, že skály působily jakou houba a napomohly tak vysychání povrchu planety.