Článek astronomů byl zveřejněn v časopisu Earth and Planetary Science Letters, uvádí tisková zpráva na portálu Phys.org.

Původně se vědci domnívali, že Země a Mars vznikly v relativně malé vzdálenosti od sebe. Nicméně se jejich minerální složení značně lišilo. Horniny rudé planety obsahují totiž mnohem lehčí křemičitany než ty pozemské. Proto se Mars podobá mnohem více asteroidům.

Vědci provedli simulaci, která byla v souladu s tzv. modelem Grand Tack, podle kterého hlavní roli ve vytváření orbit vnitřních planet sehrál Jupiter. Plynový gigant dopomohl k zrodu Venuše a Země a přitom odtahoval hmotu od Marsu, kvůli čemuž má rudá planeta relativně malou hmotnost. Simulace ukázala, že s pravděpodobností kolem 3 % Mars byl k Jupiteru blíž než dnes. Nicméně gravitační působení plynového gigantu ho postrčilo k současné poloze.

Podle slov vědců rudá planeta mohla být původně příliš chladnou, aby na jejím povrchu existovala kapalná voda. Nicméně neustálé bombardování asteroidy mohlo roztavit kůru Marsu a jeho atmosféra se tak stala mnohem teplejší a hustější, což spustilo koloběh vody na planetě.