V dubnu 1915 kryl generál Kornilov v sestavě jedné divize ústup z Karpat. Ve chvíli porážky se chopil velení nad jedním batalionem. Kornilov byl dvakrát zraněn do ruky a nohy a spolu s pouhými sedmi vojáky, jež zůstali naživu, se čtyři dny a noci pokoušel probít se ke své armádě. Avšak po tvrdém boji na bodáky se přece jen dostal do rakouského zajetí.

Ze zajetí podnikl generál Kornilov dva nepodařené pokusy o útěk. V létě 2016 simuloval nemoc a byl převeden do táborního špitálu. Pomocník lékárníka František Mrňák mu nabídl pomoc. Jako Čech cítil solidaritu s Ruskem, jehož vítězství by znamenalo osvobození slovanských národů od rakouské nadvlády. S falešnými doklady se dokázali dostat k rumunské hranici, avšak Rakušané brzy jejich útěk odhalili a zahájili pátrání. V jedné vesnici šel Mrňák do krčmy, aby koupil něco k jídlu, ale byl identifikován pohraniční stráží a zatčen. Kornilov na něj čekal na smluveném místě, nedočkal se a odešel sám. Několik týdnů se bloumal lesem, dokud nepřekročil hranici Rumunska, kde se pak 22. srpna 1916 setkal s ruskými vojáky.

V Petrohradě vítali generála Kornilova jako hrdinu. Car mu osobně předal řád sv. Jiří.

Kornilov byl přesvědčen, že jeho český záchrance byl zastřelen Rakušany. V říjnu 1916 byl skutečně odsouzen k trestu smrti, ale pak byl rozsudek zmírněn na deset let vězení. Osvobozen byl po porážce Rakouska-Uherska ve válce a vyhlášení nezávislého Československa.

Generál Kornilov pociťoval hlubokou vděčnost vůči člověku, který mu pomohl dostat se ze zajetí a vrátil ho Rusku, proto se vydal do oddílů české družiny, aby přivítal spoluobčany toho, kdo obětoval pro něj svobodu a, jak si myslel Kornilov, vlastní život. Jako zachránci generála Kornilova byly Františku Mrňákovi uděleny pocty, jako snad žádnému jinému českému vojákovi: byl zařazen jako střelec do první čety první roty prvního pluku České družiny a když se konal večerní nástup, byla vojínu Mrňákovi vzdávána dojemná vojenská pocta: službu konající poddůstojník vyvolal jeho jméno a četař pokaždé odpověděl: „Zastřelen Rakušany v Prešpurku za osvobození generála Kornilova." Po ukončení nástupu zpívali Otčenáš, ruskou a českou národní hymnu.