Jméno Václav Holek dnes málo komu něco řekne. V dobách první republiky bylo ale pojem. Vážila si ho česká armáda i armády, jak se nám zdálo, spřáteleného Západu. Holek vyvolával úctu i u Wehrmachtu. Čím? Díky smrtonostným vynálezům.

Václav Holek se ještě za Rakouska-Uherska vyučil puškařem. Měl talent a svou práci miloval, což brzy zúročil. Byl průkopníkem strojové výroby loveckých ručnic. V roce 1918 přešel do nově založené firmy Zbrojovka Praga. Zde podle jeho návrhu vznikla služební samonabíjecí pistole pro československou armádu a policii.

V pražské zbrojovce také zkonstruoval na jaře 1921 lehký kulomet Praga I., ze kterého vývojem vznikl kulomet do československé armády zavedený pod označením Praga vz. 24. Když přešel do Brna, kulomet výrazně modernizoval.

V letech 1932-1934 je pak kulomet přestavěn na anglické střelivo a pod označením ZGB vz. 33/34 dodáván do Velké Británie. V druhé polovině 30. let Zbrojovka Brno podepsala s britským ministerstvem války licenční smlouvu. Zbraň pak byla pod názvem BREN vyráběna přímo v Anglii ve státní zbrojovce Small Arms Factory v Enfieldu. Kulomet dostal jméno po městech, z kterých vzešel: Brno a Enfield.

Václav Holek postupně pracuje i na dalších zbraních, např. těžkém kulometu ZB-50, který byl v československé armádě užíván pod označením vz. 37 a v Anglii BESA.

Václav Holek je autorem přibližně 75 vynálezů a patentů z oboru zbrojní techniky. S jeho jménem je ale navždy spojen kulomet BREN. Zbraň, která se během druhé světové války stala legendou.

Zbraň se shora umístěným zásobníkem se těšila takové oblibě, že se dá jen obtížně zjistit, kolik kusů bylo vyrobeno. Postupem času se dostala do výzbroje nejméně 43 států včetně tak exotických končin, jako jsou Belize, Lesotho, Surinam nebo Tonga. Střílelo se z ní v desítkách konfliktů počínaje druhou světovou válkou přes války v Koreji a Vietnamu až po konflikty v Zálivu.

Na legendárního zbraňového konstruktéra se Sputnik zeptal Jana Skalického, předsedy Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva.

Václav Holek je dnes málo známou postavou, přesto přinesl slávu Československu. Čím se zapsal do našich dějin?

Václav Holek je významnou postavou českého zbrojního průmyslu. Přesný počet jeho patentů je předmětem sporů, uvádí se cca 75, ale jelikož své patenty předal Zbrojovce Brno, není zcela zřejmé, co vše je jeho dílem.

Nejznámější konstrukcí Václava Holka je lehký kulomet ZB 26/27/30 a od něj odvozený kulomet BREN. Opomíjena bývá konstrukce kulometu ZB 37 a z ní vyšlý kulomet BESA.

Je možné ho srovnat s Michailem Kalašnikovem?

Každý z konstruktérů slavil úspěch s jiným druhem zbraně. U Michaila Kalašnikova šlo o osobní zbraň jednotlivce — samočinnou pušku, která je přidělována každému vojákovi, u Václava Holka o kulomet, tedy zbraň v důsledku jejího zastoupení v ozbrojených silách, vyráběnou v řádově nižších počtech.

Konstrukce Michaila Kalašnikova (AK 47 a následovníci) je nejúspěšnější zbraní všech dob (cca 100 mil. ks), počty zbraní zkonstruovaných Václavem Holkem pochopitelně této cifry zdaleka nedosahují.

O lehkém kulometu BREN se říká, že to je nejlepší kulomet druhé světové války ve své kategorii. Proč je spojován práve s Holkem?

BREN byl Václavem Holkem zkonstruován jako modifikace pro potřeby Britských ozbrojených sil. Základem této konstrukce je jeho původní lehký kulomet ZB 26.

Jeho význam vidím především ve schopnosti jeho bezchybné funkce s britským střelivem 303 Britisch, které nepovažuji za nejvhodnější pro použití v samočinné zbrani (nábojnice s okrajem vhodná spíše pro jednoranové a opakovací zbraně, odlišné složení tehdejší prachové náplně zanášející mechanismus zbraně).

BREN je těžké označit za nejlepší kulomet druhé světové války, vynikal přesností, byl spolehlivý, jako nedostatek lze zmínit nízkou kadenci (cca poloviční oproti německému MG 42) a zásobování pouze 20ti a 30ti ranovými zásobníky, které snižovalo jeho palebnou sílu (zásobování pasy bylo zavedeno později). Rozhodně bych jej označil za nejlepší kulomet ve výzbroji britské armády ve druhé světové válce.

Má Holek dnes v Česku důstojné nástupce?

Současná doba ve vývoji ručních palných zbraní nepřináší mnoho nového. Poslední revoluční novinkou bylo zavedení zbraně na beznábojnicové střelivo (KK G11). Tato cesta ale byla téměř před 30 lety opuštěna, nevíme zda z technických, ekonomických nebo politických důvodů.

Od té doby je vývoj v oblasti ručních palných zbraní zaměřen spíše na vhodné (optimální) zkombinování již známých konstrukčních řešení, použití nových materiálů s cílem zlepšení vlastností zbraní (hmotnost, životnost) a na doplňky zbraní (např. termovizní zobrazování a pod.)

Jsem přesvědčen, že současné konstrukce, zejména pokud jde o CZUB jsou důstojným pokračováním tradic českých zbrojních konstruktérů z období 20. století.