Raketová vojska strategického určení byla vytvořena 17. prosince 1959. Úkolem nové struktury sovětských ozbrojených sil bylo zajištění fungování balistických raket a startovacích zařízení a rovněž útok proti nepříteli.

Fáze přezbrojení

V současné době RVSU mají tři raketové armády se štáby ve Vladimiru, Orenburgu a Omsku. Dohromady mají 11 divizí. Mezinárodní institut strategických studií (International Institute for Strategic Studies, IISS) odhaduje početní stav RVSU na 50 tisíc lidí (kolem 6-7 % z celkového počtu ruských ozbrojených sil).

První dvě desetiletí své existence RVSU byla ve stavu aktivního přezbrojování v souvislosti s neustálým zaváděním nových modernějších raket. Mezi lety 1966 a 1978 počet aktivních mezikontinentálních balistických raket vyrostl z 330 na 1360 kusů.

Začátkem 70. let SSSR vyvinul technologii výroby mobilních pozemních raketových kompletů a speciálně vybavených odpalovacích sil. Tudíž sovětští inženýři znatelně snížili dobu přípravy mezikontinetálních raket ke startu a zvýšili parametry životnosti odpalovacích zařízení.

Spolu s tím Sovětský svaz udílel zvláštní pozornost střelám krátkého a středního doletu, ale jejich poměr byl relativně malý. V roce 1991 všechny rakety krátkého a středního doletu spolu s odpalovacími zařízeními byly v souladu s dohodou z 8. prosince 1987 zlikvidovány.

Směrem k páté generaci

V rozhovoru pro list Krasnaja zvězda náčelník RVSU Sergej Karakajev prohlásil, že zastoupení mobilních odpalovacích zařízení a raket umístěných v silech je v raketových vojskách stejně jako v minulých letech rovnoměrné.

Podle něj na bojové službě RVSU mají přibližně 200 mobilních odpalovacích zařízení. Řeč jde především o systémech RT-2PM Topol, RT-2PM2 Topol M a nejnovějším systému 15P155M s raketou RS-24 Jars. Karakajev zdůraznil, že v současnosti právě pohyblivé komplety Jars tvoří základ mobilní skupiny RVSU.

Ve skupině raket umístěných v silech převažují komplety R-36M Vojevoda z dílny konstrukční kanceláře Južnoje, kterým se na Západě přezdívá Satan, a UR-100N Stilet OKB-52. Oba systémy se budou nacházet ve výzbroji ještě několik let po roce 2020.

Jak uvedl Karakajev, Vojevoda setrvá ve službě do roku 2024 s možným prodloužením provozu do období 2025-2027. Podle jeho odhadů to zajistí „včasné přezbrojení raketových pluků na perspektivní raketový systém těžké třídy".

V perspektivě systém Stilet bude nahrazen Jarsem umístěným v silech a Vojevoda systémem RS-28 Sarmat, jehož první odpalovací testy jsou naplánovány na konec prosince 2017.

Očekává se, že bojové hlavice obou nových systémů budou schopné překonat i ten nejsilnější systém protiraketové obrany. Přitom za nejrevolučnější komplet odborníci a vojáci označují střelu Sarmat.

„Sarmat je mezikontinentální raketa na tekuté palivo, která má dostatečně velký objem užitečného zatížení a její dolet je srovnatelný s Vojevodou, nicméně vyžaduje mnohem kratší dobu pro překonání aktivní fáze letu díky velmi dobré energetice. Protiraketová obrana nepřítele to vůbec nebude mít snadné," prohlásil v říjnu náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov.

Zakladatel portálu Military Russia Dmitrij Korněv se domnívá, že některé rakety typu Sarmat budou vybaveny hypersonickými bojovými bloky Ju-71 (produkt 4204).
Nicméně expertní komunita si je jistá, že Ju-71 byly vytvořeny pro zaručené překonání perspektivního systému americké protiraketové obrany.

Plánované tempo

Podle informace ruského ministerstva obrany v novém státním programu vyzbrojování do roku 2027 bude prvořadý význam udělen strategickým jaderným silám, jejichž 60% bojový potenciál představují RVSU. Na ministerstvu několikrát zdůrazňovali, že jaderné zbraně jsou „hlavním odstrašujícím faktorem potenciální agrese proti Rusku".

Sergej Karakajev je přesvědčen, že objem financování do roku 2020 „umožní zachovat plánované tempo přezbrojování vojsk". Podle jeho slov „splnění všech opatření na přezbrojení jednotek a oddílů RVSU naplánovaných na rok 2017 umožnilo zvýšit poměr moderních komponent raketových zbraní do 66 %".

Jak uvedl Karakajev, kromě raket a odpalovacích zařízení v nejbližších letech RVSN dostanou „mobilní a stacionární velitelská stanoviště, vozidla zajištění bojové hlídky, ženijní a maskovací vozidla, bojová vozidla Tajfun-M pro boj se speciálními jednotkami nepřítele, vozidla dálkového odminování a další výzbroj".

Korněv se domnívá, že spolu se strategickými jadernými silami v perspektivě může Rusko získat nástroj nejaderného odstrašování Spojených států. Podle experta základem nejnovějších zbraní budou hypersonické řízené bojové bloky.

Podle jeho názoru Ruská federace bude vyvíjet vojenské technologie na základě Ju-71 s cílem zajištění garantovaného zásahu, a to i nejaderného.