HELSINKI (Reuters) – Finsko odejde z Evropské unie a zaujme pozici Švýcarska severu, aby ochránilo svoji nezávislost, pokud prosadí svou Laura Huhtasaari prezidentská kandidátka euroskeptické Strany Finů.

To, že se Huhtasaari přezdívá „Finská Marien Le Pen“ podle vůdkyně francouzské Národní fronty, je možná trochu přehnané. Ale věří, že má v lednových volbách reálnou šanci, jelikož její strana dosáhla po vyhnání z koaliční vlády v červnu nového startu.

„Vzestup stran, které jsou v Evropě kritické k EU a k imigraci je důsledkem špatné a nespravedlivé politiky,“ řekla. „Role Finska v Eurozóně je rolí poraženého a platícího…“

„Nechci, aby se Finsko stalo provincií EU, Finové se musí postavit za finské zájmy.“

Strana Finů, formálně nazývaná „Praví Finové“, vyrostla z okrajového přítmí během dluhové krize eurozóny na základě své proti-EU se stavící platformy, čímž celému bloku zkomplikovala rozhovory o výkupech dluhů s problémovými státy.“

V roce 2015 vyrostla už do druhé největší parlamentní strany a vstoupila do vlády, ale pak zažila propad podpory kvůli kompromisům ve třístranné koalici.

Letos v červnu si strana zvolila nové vedení tvrdé linie, načež byla vykopnuta z vlády, přičemž přes polovinu jejích poslanců tuto stranu opustilo a zformovalo novou skupinu, aby si udrželi svá vládní koryta.

38letá Huhtasaari, kterou si v červnu strana zvolila jako místo-šéfovou, řekla, že po tomto rozdělení sice i mezi voliči nastal rozkol, že se strana ale nakonec po pádu odrazila zpět.

„Je to opravdu brutální hra. Ty největší strany chtějí, abychom zmizeli z politické mapy. Nikdo z politiků na nás nepohlíží přátelsky.“

Strana Finů se v průzkumech řadí jako pátá s podporou 9 procent, což je pokles oproti těm 17,7 procenta při parlamentních volbách v roce 2015, ovšem ta nová od nich odtržená skupina „Modrá reforma“, která si udržela pět ministrů má jen 1-2 procenta podpory.

Podle převažujících očekávání by měl být úřadující prezident Sauli Niinisto, který původně zastupoval centro-pravicovou stranu NCP, znovu s velkou převahou zvolen.

Průzkum Alma Media z minulého týdne ukázal, že 64 procent voličů podporuje Niinista, zatímco 12 procent podporuje poslance Pekka Haavisto ze strany Zelených. Huhtasaari, která je poprvé poslankyní, má podle průzkumu podporu 3 procent.

„Když bojujete proti hegemonii, tak se vývoj hýbe jen pomalu… Já mám do voleb ještě spoustu času,“ řekla.

Huhtasaari, která podporuje amerického prezidenta Donalda Trumpa a bývalého britského vůdce Strany nezávislosti UK (UKIP) Nigela Farage, řekla, že euroskeptické hnutí přes ty série úderů proti stranám, které odporují establishmentu, postupně nabývá na síle.

Francouzské Národní frontě a italskému Hnutí 5 hvězd nevyšly pokusy zvítězit v parlamentních a místních volbách, zatímco UKIP nezískalo v britském parlamentu žádná křesla, ač jejich cíl Brexit v referendu zvítězil.

„Jakákoliv změna chce čas, je to krok vpřed a zas krok zpět… Ale to hnutí v průběhu času neustále sílí,“ řekla v komentáři k značným úspěchům rakouské Strany Svobody v říjnových volbách.

Ředitel Centra pro parlamentní studia Markku Jokisipila z Univerzity v Turku řekl, že je nepravděpodobné, že by Huhtasaari ve volbách 28. ledna uspěla.

Kolem 70 procent Finů podporuje členství v EU a centro-pravicová vláda je oddána euru.

„To jí nemůže nijak vyjít, je také politicky na takové volby velice nezkušená,“ řekl Jokisipila.

Dodal, že strana Finů je teď po červnovém rozdělení jednotnější, že ale je teď příliš soustředěná na své platformy jako proti-imigrační a pro-EU, aby si mohla zvýšit podporu.

„Z finské politiky ale nezmizí. Stojí před nimi ale problém, jak si rozšířit profil… jenže už dokázali, že mají potenciál lecčíms překvapit.“

Zdroj: businessinsider.com