Následovaly otázky o budoucnosti syrského státu a vojenské přítomnosti Ruska, o vztazích Ruska a Číny, o závodu ve zbrojení, do kterého Ruskou federaci tlačí USA. Sputnik požádal o komentář tiskové konference Milana Syručka, známého českého novináře a poradce v orgánech Evropské unie.

Syruček: Podle mého názoru ta tisková konference ukázala, že v Ruské federaci v současné době asi není nějaký příliš velký problém, který by pobuřoval obyvatele. Většina těch otázek se týkala jednak myších problémů, jednak se spíše dotýkala otázek růstu ekonomiky a různých oblastí. Co mě jako samotného trochu překvapilo je to, jak se řešení všech těchto problémů soustřeďuje do rukou prezidenta. Že si lidé zvykli, že je to takový deus ex machina, který bude řešit tyto otázky, které by normálně měly příslušet místním orgánům, vládě nebo jiným institucím. To je jeden takový moment.

A co se týče zahraniční politiky?

Tam kupodivu padlo docela málo otázek. V těch, které se týkaly rusko-čínských vztahů, tam není nic objevného v tom smyslu, že Vladimir Putin potvrdil rostoucí spolupráci v rámci Eurasijského ekonomického svazu nejen v politickém úseku, ale samozřejmě i v ekonomice, infrastruktuře — budování plynových cest nebo vůbec usnadnění dopravy zboží a stavby metra, rychlostních železničních tratí. Čekal jsem jeho pozici k americkému prezidentovi Trumpovi. A v odpovědi na jednu z otázek, které padly, byla jeho reakce pozitivní tím, že očekává, že americké veřejné mínění se uklidní a budou jiné podmínky, takže bude pokračovat ten rusko-americký dialog, který už předtím byl a byl dočasně přerušen. Samozřejmě se to týká i té otázky o dohodách raket středního doletu. Příliš jsem nepochopil odpověď Vladimira Putina v tom smyslu, že se tam v Americe projevuje tendence některé rakety s protiraketové obrany zařadit do komponentů raket středního doletu, kde by pak byla narušena ona smlouva, která je už uzavřená. Nepochopil jsem to dobře v tom smyslu, že protiraketová obrana je součástí jiné dohody. Každému státu určuje jednu základní zónu protiraketové obrany, upřímně řečeno samotné rakety nevelí tomu, jestli mají sloužit obranému nebo útočnému účelu. To řídí program, který tomu dávají lidé. Takže nevím přesně, co myslel tou otázkou případného porušení dohody, protože to dál nerozvíjel, asi to bude předmětem dalšího jednání. Čekal jsem také otázku k problematice vztahů v Evropě, ale ta nepadla.

Ale hodně se mluvilo o Severní Koreji.

Ano, padla tam i otázka o Severní Koreji. Vladimir Putin zopakoval vlastně ruské stanovisko, které spočívá v tom, že nikoliv prázdná gesta, ale jednání mohou tento problém vyřešit. Odsoudil samozřejmě severokorejskou snahu o rozvíjení jaderného programu. Když byly podepsány dohody, že Severní Korea nebude dělat tento jaderný program, ale na druhé straně vyzval spíš ke klidnému diplomatickému nebo jinému jednání, než problém řešit silou.

Říkal, že je připraven v této problematice spolupracovat s USA…

Když jsem řekl, že je připraven k jednání, tak jsem tím myslel, že do jednání musí samozřejmě vstoupit nejen Severní Korea, ale i Spojené státy americké, možná ani nevylučuju účast Japonska, Jižní Koreje nebo jiných zemí, které se jadernými raketovými zkouškami cítí ohroženy.

Pane Syručku, byla pro vás tisková konference v takovém formátu zajímavá?

Obdivoval jsem, že to vydržel tak dlouho. Byla zajímavá, i když je to samozřejmě logické, že se na řadu otázek nedá hlouběji odpovědět. Ale byly tam zajímavé momenty, jak jsem řekl. Pro mě bylo asi nejzajímavější to, že všichni počítají, že i po prezidentských volbách bude Putin většinou zvolen, protože se tam vyskytla i otázka, že vlastně nemá žádného vážného oponenta a většinou je v médiích považován za člověka, který bude řešit všechny problémy.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce