Prezident Trump tento týden učinil krok, který se ostatní prezidenti neodvažovali udělat od roku 1995, kdy byl schválen zákon o velvyslanectví v Jeruzalémě, v němž se uvádí, že Jeruzalém je hlavním městem Izraele a měl by zůstat sjednoceným městem, kam se má přemístit americké velvyslanectví z Tel Avivu. Namísto dalšího odkladu prezident podepsal příkaz, aby tak vyhověl zákonu. Donald Trump si byl dobře vědom toho, že tento krok vyvolá pobouření v celém islámském světě a rozlítí spojence. Ale za tímto šílenstvím je jistá metoda.

Je Trump prožidovský prezident, jedná jako agent Izraele? Jistěže ne, jinak by na něj média, podporovaná židovskou lobby, neútočila. Prominentní židovští vůdci v Americe nejsou nakloněni Trumpovi. Takže nejde o to, jestli je proizraelský, americký prezident dělá prostě to, co umí – zvyšuje sázky, blafuje a vyvíjí určitý tlak. Trump je hlavně byznysmen, a tak vnímá zahraniční politiku jako umění uzavírat obchody. Jeho prohlášení, stejně jako prohlášení, které učinil o Severní Koreji, má za následek vzrůstající napětí. Zhoršení situace na Korejském poloostrově je nátlakem na Čínu, která je tak nucena k ústupkům v řadě otázek v různých oblastech. Pchjongjang je stále ve své agendě neoblomný, ale do určité míry se severokorejské odpalování raket a neustálá výměna nepřátelských prohlášení staly rutinou – něco, na co si svět zvykl. Donald Trump již nemůže tento problém využívat tak efektivně jako předtím, neboť se celý problém dostal do slepé uličky.

Není to jediná slepá ulička na Blízkém východě. Mírová jednání mezi Izraelem a Palestinou nedosáhla ani po mnohaletém úsilí žádného pokroku. Proces je pozastaven. Spojené státy ztrácejí v regionu svou pozici. Nezdá se, že by ještě byly klíčovým aktérem v regionu v porovnání s Ruskem, které má obrovský přínos.

V očích ostatních má Moskva na Blízkém východě navrch. Vyhrála v Sýrii, když se spojila s Tureckem a Íránem. Mnohé již bylo řečeno o důležitosti sblížení s Egyptem. Má úzké vazby se Saúdskou Arábií, včetně vojenské spolupráce. Ruský prezident Putin má dobré osobní vztahy s jordánským králem Abdulláhem a vztahy s Izraelem jsou vynikající. Moskva je přátelská vůči všem, a proto má všechny dispozice k vyjednávání mezi Izraelem a Palestinou. Pokud bude dosaženo pokroku, vliv Ruska v regionu nesmírně vzroste, a převýší vliv Spojených států.

Vliv Washingtonu na Blízkém východě byl značně snížen v důsledku selhání v Iráku a Afghánistánu. Muslimové nenahlíží příznivě na intervence USA v Libyi a Somálsku, ani na jejich podporování Izraele. Postoj prezidenta Trumpa vůči migraci také přilil olej do ohně. Může se tento trend změnit?

Tím, že Trump uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele, kam chce přemístit americké velvyslanectví, se dostal do centra pozornosti. Ano, v současné době je pod palbou, to ale časem vymizí. Prezident se nyní jeví jako rozhodný vůdce, který je schopný držet se svých zbraní, a který nepodléhá strachu a neotálí. Donald Trump se domnívá, že arabské země budou znovu vzhlížet k USA, a doufá, že využije svého vlivu, aby přiměl izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k obnovení procesu vyjednávání.

Svému účelu poslouží, když si pozorně přečteme Trumpovo prohlášení. Poukazuje to, že navzdory frustraci ohledně snah o vypořádání, toto rozhodnutí „nemá v žádném případě za cíl odrážet odchýlení se od našeho velkého závazku – usnadnit stálou mírovou dohodu“. Takže Trump chce uzavřít dohodu. Jak uvedl: „Chceme dohodu, která bude významnou jak pro Izraelce, tak pro Palestince.“ Podle Trumpa je cílem „mírová dohoda, která bude přijatelná pro obě strany“. Prezident zdůraznil, že USA „nezaujímají žádné stanovisko ohledně konečného statutu, včetně konkrétních hranic izraelské svrchovanosti v Jeruzalémě nebo řešení sporných hranic. Tyto otázky se týkají pouze zúčastněných stran.“

Takže Donald Trump mluví o tom, že o statutu Jeruzaléma se bude vyjednávat. Neuvádí, že USA uznávají východní Jeruzalém jako součást Izraele. Spojené státy ve skutečnosti uznávají jako hlavní město Izraele západní Jeruzalém, který mezinárodní společenství také uznává jako území Izraele. Tento postoj nepřináší nic nového. Ve svém prohlášení prezident nikdy neřekl, o které části Jeruzaléma – zda východní či západní – mluví. A udělal to záměrně.

Představitelé Izraele skočili Trumpovi na vějičku. Nyní nemohou říci ne americkému prezidentovi, který je známý jako velký obránce Izraele. Jediná věc, kterou teď musí prezident Trump udělat, je počkat, až se vše usadí.

Tyto naděje však mohou být zmařeny a plány na uskutečnění skryté agendy mohou selhat. Moskva totiž může zahájit oživení dialogu mezi Izraelem a Palestinou. Rusko již informovalo, že je připraveno zprostředkovat a uspořádat jednání.

Stojí za zmínku, že v dubnu Rusko uvedlo, že považuje západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a požaduje, aby byl hlavním městem Palestiny východní Jeruzalém. „Znovu potvrzujeme náš závazek vůči zásadám schváleným OSN ohledně palestinsko-izraelského urovnání, které zahrnují status východního Jeruzaléma jako hlavního města budoucího palestinského státu. Zároveň musíme konstatovat, že v tomto kontextu považujeme západní Jeruzalém za hlavní město Izraele,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení. Postoj Moskvy k této otázce je stále v rozporu se stanoviskem Izraele, který prohlašuje, že jeho věčným sjednoceným hlavním městem je celé město.

Vzhledem k tomu, že se Palestina odvrací od USA, a že v důsledku vítězství v Sýrii roste vliv Ruska, je zde velká šance, že by se mohla do věci vložit Moskva a podpořit mírové snahy. Pokud se tento krok podaří, bude vliv USA potlačen.

zdroj: https://www.strategic-culture.org překlad: http://www.zvedavec.org/