Avšak bravurní tón tureckých komentátorů začal rychle mizet, když neočekávaně, alespoň pro tureckého občana, prezident Ruska udělal zastávku v Sýrii. Na základně Hmeimim Putin učinil důležité prohlášení. "Nařizuji ministrovi obrany, náčelníkovi generálního štábu, aby zahájili stažení ruské skupiny vojsk do míst jejich trvalé dislokace", řekl vrchní velitel ve svém proslovu k vojákům. Zdůraznil také, že "Ozbrojené síly Ruska spolu s syrskou armádu rozdrtily nejbojeschopnější skupinu mezinárodních teroristů v Sýrii a zachránily tento stát". Tamtéž Putin jednal se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Teprve o něco později tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov upřesnil, že prezident Ruska navštívil Sýrii "při příležitosti oznámení o zahájení stažení kontingentu, kdy bude stažení ukončeno, není známo. Je zřejmé, že to není otázka jednoho dne". Tím byl vyznačen nový trend, který se přímo týká Turecka a Íránu, s nimiž má Moskva dohodu o zónách deeskalace v Sýrii.
Poté Putin odcestoval na pracovní návštěvu Egypta. Se svým protějškem Abd al-Fattáh as-Sísí prezident Ruska projednal problémy zabezpečení stability a bezpečnosti na Blízkém východě a v severní Africe, otázky rozvoje rusko-egyptských vztahů v politické, obchodní a ekonomické, energetické a humanitární oblasti. Přičemž prezidenti Ruska a Egypta vyjádřili uspokojení s úspěchy při likvidaci ohniska terorismu v Sýrii. Moskva deklarovala svou připravenost k obnovení letů do Káhiry, byla podepsána smlouva na výstavbu jaderné elektrárny v al-Dabaa s Rosatomem. Samozřejmě že v Káhiře se jednalo i o statusu Jeruzaléma. Strany poukázaly na souhlas s formátem OSN pro palestinsko-izraelské urovnání. Jak je známo, Rusko patří do takzvaného "blízkovýchodního kvarteta" spolu s USA, EU a OSN. Avšak USA svými výroky o statusu Jeruzaléma nejen ignorovaly názor ostatních účastníků procesu, ale také rezoluce OSN za posledních 50-60 let.
Celkově lze říci, že rozvíjením úzké spolupráce s Moskvou se Káhira teprve začíná vracet do velké regionální politiky a dostává příležitost, jak soudí bývalý asistent ministra zahraničí Egypta Hussein Huraydi, působit "jako most pro zřízení integračních vztahů mezi Ruskem a státy Perského zálivu na základě vzájemně výhodných zájmů". Experti také vědí, že islámský svět se může rozcházet v názorech na Sýrii a Irák, ale když přijde řeč na Palestince, a zejména na postavení Jeruzaléma jako svatyně, zdá se, že mluví jedním hlasem. Ale kdo by právě nyní mohl být schopen ovlivnit situaci a přesunout do popředí otázku islámské jednoty? Egypt stěží. A také obecně platí, upozorňuje BBC , že "rozporů je mezi 56 zeměmi islámského světa mnohem více, jsou komplikovanější a hlubší, než je otázka Jeruzaléma".
A na závěr Turecko. Zde čeká další "překvapení". Turecké televizní stanice, které uskutečňují přímý přenos příjezdu Putina do Ankary, začaly předčítat prohlášení Peskova, které dostaly a podle něhož byl určen program jednání hlavy Ruska se svým tureckým protějškem v následujícím pořadí: situace v Sýrii (včetně kroků k jejímu dalšímu politickému urovnání a svolání Národního kongresu), obchodní a hospodářské vztahy, stavba atomové elektrárny Akkuyu a také další "nejrůznější témata". Komentátoři zároveň dodávali, že pod "různými tématy" je třeba mít na zřeteli status Jeruzaléma.
Ale "překvapení" tím nekončí. Vysoká představitelka EU pro otázky zahraniční a bezpečnostní politiky Federica Mogheriniová prohlásila, že "vojenský konflikt v Sýrii nebyl zakončen". Podle ní "neexistují žádné skutečné důvody, proč by se mělo souhlasit s tím, že syrská válka je u konce a že situace může být v nejbližší době normalizována". A 14. prosince má v úmyslu do Turecka přicestovat velitel Spojeneckých ozbrojených sil NATO v Evropě Curtis Skaparrotti, který bude projednávat otázky bezpečnosti v regionu.