O situaci národnostních menšin ve Velké Británii stále informují evropská média.
Zveřejňování tohoto tématu však nemá vyrovnaný charakter: problém je geograficky a aritmeticky mnohem širší a o tom evropská média často mlčí nebo to nezveřejňují náležitým způsobem.
Mimochodem, na Ukrajině, stejně jako v Pobaltí, neutlačují pouze Maďary. Koncem října 2017 ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že v těchto zemích dochází k pokusům o vyprovokování neshod mezi Rusy, žijícími v zahraničí, a jejich odtržení od vlasti. V těchto dnech Benátská komise Rady Evropy prostudovala nový ukrajinský zákon O vzdělání a došla k závěru, že tento zákon neposkytuje řešení pro jazyky, které nejsou úředními jazyky EU, především ruského jazyka jako nejvíce používaného nestátního jazyka. Vládě země je doporučeno pozměnit statutární zákon, aby nedocházelo k diskriminaci.
Francie se liší od většiny evropských zemí zvláštním přístupem k této otázce. Politika francouzského státu odmítá všechny odkazy na národnostní, rasové, etnické, náboženské a jazykové menšiny. V konečném výsledku francouzská vláda odmítla veškeré formy cílových opatření k jejich podpoře. V praxi se tak menšiny staly „neviditelné" a dochází k systémovým formám diskriminace.
Téma romského obyvatelstva v Evropě je také stále aktuální. Před několika lety organizace Amnesty International odsoudila Evropskou unii za neschopnost omezit násilí, diskriminaci a zastrašování ve vztahu k Romům. Naopak policie zemí EU obviňuje Romy z trestné činnosti a z toho, že se odmítají integrovat do společnosti.