1. Nákup obrněných vozů Pandur

Jeden kus obrněného vozu Pandur stál 135 milionů korun. Tato suma byla čtyřikrát vyšší ve srovnání se sumou, kterou platilo Portugalsko za vozy s prakticky stejnou výbavou, s jakou je nakupovala česká strana, informovala Mladá fronta Dnes. Avšak právě velkými rozdíly ve výbavě argumentovali tehdejší političtí činitelé, když obhajovali vysokou cenu za tyto bojové stroje.

„Náš transportér je kvalitativně úplně někde jinde než ten portugalský. Jeho vybavení je jiné," tvrdil tehdejší ministr obrany České republiky Martin Barták. Těžkými kulomety a protitankovými raketami byly ale vybaveny i portugalské stroje. České stroje na rozdíl od těch portugalských měly být schopné plavby, což ovšem uměly u portugalské transportéry.

Portugalsko koupilo 260 strojů. Jeden kus stál v přepočtu 35 milionů korun.

K nákupu 199 obrněných vozů Pandur s opcí na dalších 35 kusů se rozhodla v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka. Vláda Mirka Topolánka v roce 2007 ovšem kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatelské společnosti Steyr od nákupu ustoupila. Po půl roce ale bylo rozhodnuto o nové zakázce, kdy Česká republika koupila 107 transportérů za 14,4 miliardy korun. Smlouva na dodávku strojů byla podepsána v roce 2009.

V červenci roku 2010 začal nákup vozů vyšetřovat policejní tým z Česka a Rakouska kvůli podezření ze spáchání trestného činu pletichy ve veřejné soutěži.

V souvislosti s touto kauzou byl obviněn někdejší blízký spolupracovník Mirka Topolánka Marek Dalík. Ten si podle rozhodnutí soudu odpykává pětiletý trest za to, že podváděl, když se pokoušel vylákat peníze ze zbrojařů a uvedl je do omylu tím, že předstíral svůj vliv na rozhodování vlády. Podle soudního spisu si v listopadu roku 2007 řekl o peníze za to, že Česká republika bude pokračovat v nákupu strojů.

2. Příslušník Hradní stráže obchodoval s kilogramy marihuany

V září roku 2016 byl zadržen četař Hradní stráže za to, že v oblasti náměstí Republiky v Praze nabízel čtyři kilogramy marihuany.

"K zadržení příslušníka Hradní stráže v uvedené lokalitě došlo, skutečně se jednalo o obchodování s marihuanou," sdělila tehdejší mluvčí Vojenské policie Lenka Haberová.

Četař byl v souvislosti s tímto případem z armády propuštěn. Motivem pro prodej drog bylo přání přivydělat si.

"Drtivá většina příslušníků Hradní stráže jsou bytostní profesionálové, a proto jde jen o ojedinělý incident," citovaly EuroZprávy vyjádření mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka k případu.

3. Vyšetřování korupce okolo nerealizovaného prodeje Gripenů Česku

Zakázku na nákup 24 letounů JAS-39 Gripen schválila vláda Miloše Zemana v dubnu 2002. Návrh ale nezískal podporu parlamentu, jelikož cena obchodu (60,2 miliard korun) byla uznána za příliš nevýhodnou. Tendr na konci roku 2002 zrušila vláda premiéra Vladimíra Špidly.

Informace o uplácení při uzavírání smlouvy o nákupu Gripenů přinesla švédská televize SvT v únoru roku 2007. Podle jejích informací se korupce měl dopustit rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, který v České republice vykonával funkci poradce britské společnosti BAE Systems. Policie Velké Británie ho kvůli korupci vyšetřovala, společnost BAe Systems se ovšem nakonec dohodla s americkými a britskými úřady na pokutách, výměnou za zastavení vyšetřování údajné korupce, psal internetový portál Deník.cz.

Úplatky měly podle informací švédské televize dosáhnout výše 540 milionů švédských korun (podle tehdejšího kurzu přibližně 1,5 miliardy korun). Prosazení nákupu stíhaček českou stranou měla zařizovat britská společnost BAe. Švédská společnost Saab měla na starosti stroje samotné.

Nákup letounů se dojednával již od roku 1997. O uplácení v tomto obchodě se hovořilo už dříve — v roce 2001 to naznačovaly americké společnosti Lockheed Martin a Boeing, které se rovněž účastnily tendru.

„Korupci v tendru tehdy šetřila i česká policie. Potvrdila to v roce 2003, kdy informaci zveřejnil britský deník The Guardian. List tehdy uvedl, že britské firmy měly českým ministrům nabízet úplatky, aby hlasovali pro prodej," psaly Novinky.cz.

Česká republika si stíhací letouny Gripen nakonec pronajala — na deset let si pronajala 14 strojů za cenu zhruba 20 miliard korun.

4. Znaky nacistických SS na uniformě

Česká média v listopadu roku 2009 informovala o tom, že tehdejší ministr obrany Martin Barták propustil z armády dva vojáky, jež během svého působení na misi v Afghánistánu nosili na svých uniformách znaky nacistických jednotek SS.

"Věřím, že do konce roku dokážeme armádu od těchto jevů očistit," slíbil ve své době bývalý ministr obrany České republiky Barták.

Vojáci byli z armády propuštěni týden poté, co dostali vyznamenání za vzorné plnění afghánské mise.

5. Placení oslav, darů a dovolených z černého fondu na Generálním štábu

V roce 2008 vzplál skandál kolem černých fondů na Generálním štábu armády. Generální štáb platil spřízněným firmám za neexistující zboží. Tyto společnosti následně dodávaly to, co po nich vojáci požadovali a vytvářely i provize pro černý fond.

S prostředky z černého fondu nakládal bývalý armádní důstojník Petr Šmída. „Podle Mladé fronty stačilo vojenským náčelníkům lusknout prsty a on vybavil kancelář špičkovými počítači i luxusním nábytkem, dodal sjezdové lyže na náčelníkovu dovolenou. Stejně tak i rotoped, běžecký pás či horské kolo. Důstojníci šli tak daleko, že si nechali vyrobit slipy s nápisem Sekce rozvoje druhů sil za 700 korun za kus," informoval portál Radio.cz.

Šmída podváděl během obchodních soutěží. Generální štáb platil firmám například za tonery do tiskáren či propagační materiály. Reálně ale dostávali jiné věci — lyže, dovolené, luxusní dýky, horská kola, hudební nástroje, plyšové medvědy a další.

"Byl to systém, o kterém všichni věděli a všem vyhovoval," řekla soudkyně během procesu s podezřelými důstojníky. Ti byli následně odsouzeni za porušování povinností při správě cizího majetku. Podle státního zástupce dosáhla škoda způsobená příslušníky Generálního štábu přibližně 13,5 milionu korun.