Solidárnost s SPD, která vystupuje proti USA, EU a NATO, proti všem omezením uvalených na Rusko, proti migrantům a Romům, byla ohodnocena jako drift hlavy státu k extremismu, jako opomenutí jeho dřívějšího zaměření na Brusel, jako opuštění demokratických hodnot. Jak tento politický krok ovlivní jeho rating při začínající prezidentské kampani v České republice, které se hlava ČR účastní? Situaci pro Sputnik okomentovala předsedkyně Institutu slovanských strategických studií v Praze, politoložka Radmila Zemanová-Kopecká.

Zemanová-Kopecká: Strana SPD Tomia Okamury se dle výsledku voleb stala parlamentní stranou. Takže je vcelku přirozené, že pan prezident přijal pozvání této strany na její celorepublikový sjezd. Pozvání bylo zcela oficiální, takže by mě osobně spíše překvapilo, kdyby Miloš Zeman tuto návštěvu odmítl. Navíc je SPD jedna ze stran, která je ochotná vést státotvorný dialog a je velmi pravděpodobné, že když nebudou porušeny klíčové programové body této strany, SPD podpoří menšinovou vládu Andreje Babiše.

Miloš Zeman vystupuje na sjezdu SPD a už to mnohým připadá normální. „Zeman extrém normalizuje", píšou noviny. Mají pravdu?

Začněme tím, že za „extremizmus" je dnes mainstreamem a uměleckými politikáři v České republice považováno to, čemu se v normální společnosti říká „vlastenectví". To vlastenectví, na němž T. G. Masaryk a Rastislav Štefánik postavili československý stát. Ať už jde v tomto postoji o bezpečnost našich občanů, nebo o zachování českých tradičních hodnot. Za „extremismus" je dnes považovaná slovanská vzájemnost, zejména přátelský vztah k Rusku, nebo stačí i varování před ohrožením suverenity země. Tomio Okamura, stejně jako pan Konvička a řada dalších lidí, viděli s předstihem, jaké nebezpečí z početné migrace muslimské komunity naší zemi hrozí. A nejen naší zemi. Dnes v době internetu už nelze před lidmi skrýt, co se děje na západ od Českých hranic — násilí, vyhrožování, arogance… a to vše těm militantním islamistům prochází, protože jsou tu na pozvání paní Merkelové. Ale každý stát by se měl především postarat o vlastní občany a o bezpečnost i suverenitu vlastního státu. A SPD je právě tou politickou silou, která lidem ve volbách toto už dlouhodobě nabízí. Proto se mění i vnímání veřejnosti vůči subjektům, pro které je zájem vlastního státu a národa jednoznačnou prioritou. Musela se ale změnit i situace, aby si to lidé uvědomili. Dnes vidíme, že měl Tomio Okamura pravdu, když před invazí zejména militantních muslimů, kterým se obvykle říká islamisté, varoval. To nejsou lidé zkoušení válkou, ale ekonomičtí migranti, dobyvatelé, kteří si vynucují lepší podmínky, než má většina řádně pracujících lidí v České republice. Proto řada lidí už dost dlouho nepovažuje ani Tomia Okamuru ani jiné vlastence za extrémisty. Proto také vystoupení prezidenta na sjezdu legitimně zvolené parlamentní strany už dnes vyvolává rozčilení zejména u mediálních a uměleckých „liberastů" uznávajících pouze ty hodnoty, které vyznávají oni. Většinu řadových občanů vystoupení prezidenta Zemana na sjezdu parlamentní strany SPD nechává v klidu.

Kritici prezidenta Zemana mluví, že se od roku 2013 hodně změnil. Když se stal prezidentem, vyvěsil na Hradě evropskou vlajku. Dnes stojí proti EU. Není proti referendu o odchodu z Unie…

Víte, Konfucius řekl, že jen hlupák nemění názor, když se změní situace a okolnosti. Americký básník James Russell Lowell k tomu dodal, že pouze hlupáci a mrtvoly nikdy nemění svůj názor. A Miloš Zeman není ani jedno ani druhé. Česko, Slovensko, Maďarsko, stejně jako Rusko uvěřily západnímu světu, že se s námi chce skutečně přátelit. A to byla ta zásadní chyba. Většina občanů si v 90. letech nepřipouštěla, že jsou to stejní conquistadoři, jen vybavení jinými zbraněmi. A že u všech zemí východního bloku má Západ jeden cíl — vydrancovat a zotročit. Proto se také z Československa, kdysi bohatého státu stala žebrácká montovna. Prezident Zeman byl znám svou vstřícností k EU, ale ani on nemohl nevidět, že nespravedlnost vůči jeho zemi a jeho národu se neustále zvyšuje. Že jsou ohroženy tradiční hodnoty země, jejíž národ si ho do čela zvolil. Proto také řekl při setkání Angele Merkelové, že si nemůže pozvat hosty a poslat je k sousedovi na oběd, čímž měl na mysli její pozvání migrantů a jejich následné přerozdělování do jiných zemí. Miloš Zeman také dodnes říká, že on sám sice není pro vystoupení z EU, ale v duchu Voltaira bude hájit právo na provedení referenda o setrvání či odchodu z EU. Pak ať o tom rozhodne lid této země. Troufám si tedy tvrdit, že Miloš Zeman se nezměnil, ale hloupá, krátkozraká a násilná vůči našim zemím politika EU jej postupně vede k tomu, aby svůj názor korigoval.

Takže na závěr. Váš názor — prezident Zeman se vydává cestou extremismů, nebo prostě manévruje jako realistický politik, který jde do prezidentských voleb?

Každý politik má před volbami zvýšenou manévrovací aktivitu, to nelze popřít. A ptáte-li se, zda je prezident Zeman vlastenec, pak říkám ano, je mnohonásobně větším patriotem než jeho protikandidáti. Má zkušenosti s vysokou politikou, na rozdíl od většiny z nich. Lidé to chápou. Věřím tomu, že volby vyhraje, a že ani pokus označit ho za „extremistu" nebo za politika, který legalizuje extremismus, Zemanovu vedoucí pozici neohrozí."