Země Visegrádské čtyřky mají nejvyšší míru čistých investic vůči HDP. Podíl zahraničních investic na jejich ekonomikách ve vztahu k HDP je vyšší než průměr pro rozvinuté země. Největšími investory jsou Německo, Nizozemsko a Francie. Investicemi v regionu společnosti z těchto zemí snižují náklady na pracovní sílu, aniž by přesunuly výrobu příliš daleko od tradičních prodejních trhů. V České republice je třetina pracovníků zaměstnána v zahraničních společnostech. Jsou to firmy mající největší význam pro ekonomiku a tvoří 42% z celkové přidané hodnoty.

Takže významná část bohatství a příjmů země jde do kapsy zahraničních investorů, kteří nepatří do národní elity. Velká přítomnost zahraničních investorů představuje hrozbu pro masovou nezaměstnanost, pokud pro ně začne být ČR méně atraktivní. Je zřejmé, že v případě krize nebo zhoršení podnikatelského klimatu budou zahraniční banky jako první omezovat půjčky.

Jedním z důvodů zhoršení podnikatelského klimatu může být migrační krize. Česká vláda trvale odolává evropským směrnicím pro přijímání uprchlíků. Prezident Miloš Zeman přednedávnem řekl, že je lepší se vzdát evropských dotací, než se podrobit migračním kvótám. Reakce zahraničních investorů na změny v podnikatelském prostředí je však mnohem nebezpečnější než ztráta dotací. Neshody uvnitř EU a zejména nerespektování rozhodnutí evropských soudů, na nichž je založena společná politika, mohou časem vést k narušení ochrany západoevropských investorů. Odchod pár takových firem může vést k extrémně bolestivým ekonomickým důsledkům.

Nový český premiér Andrej Babiš nemůže tyto věci nechápat. Volba, která se před ním objeví, není jednoduchá. Buď se spokojí s čistě symbolickým odporem vůči migračním kvótám a dalším nařízením z Bruselu, nebo začne zvyšovat sázky. A pokud v prvním případě riskuje ztrátu podpory občanů, v druhém hrozí ztráta investic, na kterých ekonomika závisí.