Na konferenci hnutí Svoboda a přímá demokracie, jež se konala 9. prosince v Praze, prohlásil český prezident Miloš Zeman, že ho těší podpora předsedy SPD Tomia Okamury v otázce povinné účasti ve volbách.

"Byl jsem velmi, velmi potěšen, když při nedávném setkání s panem předsedou Okamurou jsem mu říkal, ale v něčem se určitě neshodneme, já jsem zastáncem povinné volební účasti, a on mi říkal, já taky. To mě velmi potěšilo, protože povinná volební účast u nás byla za Masarykovy první republiky, dnes je třeba v Belgii, Lucembursku, v Austrálii, v dalších zemích, když nejdete k volbám, zaplatíte pokutu, ne likvidační, ale řekněme v ceně dobré večeře pro celou rodinu, a to vás přinutí, abyste ty dvě hodiny času těm volbám věnovali. A myslím si, že místo nářků nad klesající volební účastí je dobré vedle práv občanů, práv přímé volby, práv referenda a tak dál také jasně říci, že vedle práva existují i povinnosti, a že jednou z těchto povinností je jít k volbám. A ne ležet na gauči, — prohlásil Zeman.

V Rusku se také aktivně snaží vyřešit problém účasti voličů ve volbách. Vedoucí činitelé ruských regionů dostali dnes za úkol, aby vytvořili v březnových volbách 2018 sváteční ovzduší. V den hlasování by se měly konat kulturní a sportovní akce, jarmarky. Bylo by dobře, kdyby se konaly koncerty, zorganizován prodej různého zboží.

Volební systém mnoha států umožňuje trestání občanů za ignorování voleb. Přičemž na seznamu takových států s přísnou legislativou jsou země s velkými demokratickými tradicemi. Za neúčast ve volbách se trestá v Rakousku, Belgii, Bulharsku, Brazílii, Řecku, Egyptu, Lucembursku, Turecku, Pákistánu a dalších zemích.

V některých státech je to pouze veřejné odsouzení, v jiných to může dopadnout nejen v podobě pokuty, ale může jít o zbavení volebních práv a dokonce trest odnětí svobody. V Austrálii byla od roku 1924 zavedena povinná účast ve volbách. Neúčast se pokutuje.

V Argentině mají kromě pokuty za neúčast ve volbách ve výši 20-200 dolarů také další trest: zbavení občana na tři roky možnosti vykonávat státní funkci.

V Belgii mají povinné volební právo (povinné hlasování) od roku 1893.

První neúčast ve volbách bez závažného důvodu se trestá pokutou, v případě opětovného porušení se částka pokuty zdvojnásobí. Po čtvrtém "zanedbání" je občan připraven o právo volit na dobu deseti let a také o možnost zaměstnání ve státních úřadech.

V Brazílii hrozí neúčast ve volbách nejen pokutou, ale také nutností písemného vysvětlení příčiny, proč se člověk nedostavil k volbám.

V Řecku není nepřítomnost voliče v zemi závažnou příčinou neúčasti v hlasování. Kromě pokut může jít o vážnější sankce, až zatčení a pobyt ve vězení po dobu jednoho měsíce až jednoho roku, a také zbavení hodností a funkcí.

V Egyptu nepřekračuje částka pokuty jeden dolar, ale těm, kdo nepřišli k volbám, také hrozí vězení.

V Republice Srbské je za neúčast ve volbách trest v podobě peněžní pokuty.

V Pákistánu je to v nejlepším případě pokuta, ale v nejhorším nucené práce na dobu do pěti let.