Jejich slyšitelnost byla deset tisíckrát nižší, než je minimální práh vnímání lidského ucha. Poprvé byl podobný fenomén zdokumentován v roce 1998, avšak do dnes zůstává nejasná příčina jeho vzniku. Specialisté zdůrazňují, že je „šum" pozorován dokonce při nulové seizmické aktivitě.

Nové informace byly získány skupinou vědců z Francie a Německa v čele s Marthou Deenovou z Pařížského institutu fyziky Země. Geofyzikové zkoumali vlnění dna Indického oceánu na dvou místech v hloubce 4540 a 4260 metrů a zaznamenali stálé zvukové vlny s frekvencí od 2,9 do 4,5 milimetrů.

Ve výzkumu je také představeno několik hypotéz, které fenomén částečně vysvětlují. Vědci se domnívají, že šum může vznikat buď kvůli akustické resonanci mezi atmosférou a zemskou kůrou, nebo kvůli interakci tvrdého povrchu s oceánskými vlnami.