Když jsem mluvil o tom školákovi, tak jsem uvedl jako příklad tu báseň, kterou Michail Světlov napsal v roce 1943 - Ital. Všem jsem poradil, aby se podívali na její podstatu. Vždyť co tam ve své podstatě Michail Světlov v té básni Ital vyjadřuje? Nebudu ji číst celou, na internetu jsou k dispozici umělečtější přednesy, na které se můžete podívat. Takže on tam říká: Já, který jsem tě zabil u Mozdoku, tak moc jsem snil o sopce daleké!  V Povolží široširém toužil jsem alespoň jednou povozit se v gondole! Ale já přece nepřišel s pistolí ukrást ti tvé italské léto…" Chápete to?! "…ani mé kulky přece nesvištěly nad svatou zemí Rafaelovou! A oni přišli a narušili mír a klid našich lidí. Oni ničili města, vesnice. Oni zabíjeli! Nevinný voják wehrmachtu ve Stalingradu aby přežil… 

Protože mu nestačil jeho potravinový příděl ve Stalingradu, tak nepřežil zajetí a zemřel vyčerpáním.  To byl následek Stalingradského kotle. Ale předtím, aby přežil Stalingradský kotel, ten nevinný voják zabavoval jídlo civilistům, kteří tam zůstali. Tak on je nevinný. A co ti civilisté? Ti nejsou bez viny, protože se demokraticky nepodvolili.  On je tam přišel zabíjet, přišel je tam demokratizovat. Takže  v té Světlově básni je napsáno: „Přivezli tě vojenským vlakem, abys obsadil daleké kolonie…“  A potom je tam odpověď: „…Já nedovolím, aby má vlast byla vyvezena, za prostory cizozemských moří!  Já střílím a není spravedlnosti spravedlivější nad kulku moji!"  Je třeba uvědomovat si jednoduchou věc. Voják cizí armády, který přišel do našeho státu, který vtrhnul do našeho státu, do naší země je vinný, protože přišel se zbraní v ruce a bojuje.  A pro jeho vinu nejsou potřebné žádné důkazy, to je třeba si uvědomovat.  Jestliže je u nás voják, který k nám přišel zabíjet, považován za nevinného, tak není o čem dál mluvit.  Národ, který zastává takový postoj, nemá právo na svou historickou existenci. Jestliže tím říká, že ho může zabíjet kdokoliv. Přijdou do vašeho domu a zabíjejí. Prý jsem věnoval příliš času, jak lidé říkají, tomu chlapci z Nového Urengoje.  Prý to za to nestojí. Jak to, že to za to nestojí? Takoví urengojští chlapci tvoří základ adeptů Navalného, ta školní mládež, navalňata.  To jsou oni a s nimi budeme mít co do činění už na příštích volbách, s nimi, s produktem našeho vlastního vzdělávacího systému. Už teď bojují. Je jim 15-16 let a jdou bez ohledu na svou reputaci do boje za své zájmy. Za to, jak je chápou. A jestli tento školák s tou druhou dívkou vystoupili s tím, že vojáci wehrmachtu byli nevinní, tak tím dali všanc svou reputaci a teď si myslí, že bojují za dobrou věc. Už teď šli za svou ideu do boje proti své zemi. A já si toho nemám všímat? Jaká prý hysterie?

 Žádnou hysterii zde nemůžeme připustit, musíme si přesně ujasnit co a jak. A co je ještě třeba si uvědomit? Vy říkáte, že studenti, tedy spíše školáci psali ty referáty stylem, že naši školáci psali o německých vojácích a němečtí školáci zase o našich vojácích. A co je výsledkem? U nás, kde měli zdravotní péči, kde zajatí vojáci jedli sice podle válečných norem, ale přesto dostatečně, kde vojáci neumírali jako mouchy s výjimkou těch, kteří právě vyšli ze Stalingradského kotle a zemřeli v prvních několika dnech… U nás ti vojáci neumírali jako mouchy. U nás nebyly vypracovávány systémy na likvidaci válečných zajatců. A naši školáci tam přečetli, že všichni vojáci zahynuli. V hitlerovské říši byl vypracován systém likvidace našich válečných zajatců. A jaké referáty byly na druhé straně? Ukazuje se, že prý náš voják, tedy důstojník sice v německém zajetí onemocněl, ale vrátil se živý! Tak co byste ještě chtěli? 

Ty životopisy přece někdo vybíral! Jaké tam budou přečteny. A kdo je vybíral? Fond Friedricha Eberta, který je vybíral oběma stranám. A co je to za fond?  Jedná se o výzvědnou diverzní strukturu, která pracuje na území našeho státu a pracuje na podkopávání naší státnosti. Proto také tajné služby věnují pozornost tomuto vystoupení: jak vůbec bylo umožněno, kdo ho zorganizoval, zda tam nejsou vazby na fašistickou Ukrajinu, ta pozornost je zcela vysvětlitelná.  Ta výzvědná diverzní struktura tu pod krytím humanitárního fondu působí už dlouho. A proč říkám, že nějaká humanitární struktura je výzvědná a diverzní?   Jen se podívejte například na jednoho z odchovanců tohoto fondu, Fondu Fridricha Eberta. Je to náš altajský krajan Vladimir Alexandrovič Ryžkov. To je odchovanec tohoto fondu! A byl to on, kdo v devadesátých letech řídil. Kdo hnal lidi na Bolotné náměstí a do občanské války. Tohle si přejete?  Tak na to tedy pojďme zapomenout.  Formování právě takových odchovanců v Ebertově fondu je tou diverzí proti našemu státu. 

A opakuji, že ta pozornost tajných služeb, je v tomto případě zcela pochopitelná a správná.  My musíme dávat velký pozor na to, co se u nás děje s naší mládeží. Co se děje s naším vzdělávacím systémem. Opakuji, že žádné…  ...špinění, urážení nebo pronásledování tohoto školáka není přípustné, neboť jde o spor v ideologické rovině. A on se za svou ideu vydal na frontu informační války a vystoupil tam s ní. Kdyby mu bylo správně vštípeno, že voják nepřátelské armády z podstaty věci nemůže být nevinný, protože přišel zabíjet a narušil mírový život našich občanů... A ještě je tu takový moment: Jak prý mohl takto vystoupit? Oni jsou všichni rukojmími totalitního systému… Ten, kdo takto uvažuje, neví vůbec nic o vlastenectví. První měsíc války, když byl šestý den války obsazen Minsk a o prohře SSSR nepochyboval nikdo, kdy se celý svět domníval, že už brzy pluky hitlerovské říše budou slavnostně pochodovat po dláždění Rudého náměstí,  ti Němci, kteří si nepřáli fašistickou tyranii ve své zemi, ti Němci, kteří chtěli mír a prosperitu, ti Němci, kteří chápali, že čím dříve bude zlomena vojenská teroristická mašinérie wehrmachtu a SS už tyto první dny přecházeli na stranu Rudé armády. A mnozí se účastnili ozbrojeného boje proti hitlerovské říši. A nejednalo se o zradu jejich vlasti, protože si velmi dobře uvědomovali, že hitlerovská říše je pouze jedním z agresorů proti SSSR. Proti Rusku, proti SSSR se tehdy spojila celá Evropa!

Proto jsem také uváděl tu báseň od Světlova, která se jmenuje Ital.  Italové u nás padli, Rumuni, rumunská armáda, italská armáda, finská armáda. Jednotky všech evropských států se účastnily toho vpádu. Ano, nejpočetnější část tvořila německá vojska, ale každý mohl udělat svůj uvědomělý krok  a rozhodnout se, co je pro něj vlastenectví. Sloužit utlačovatelské mašinérii, snít o osvobození od Untermenschen a o Lebensraumu,  protože on sám je Übermensch, nebo chápat, že všichni lidé mají právo na existenci a život, a že nikdo nemá právo přijít se zbraní v ruce do jiného státu. A jestliže to udělal, že přišel se zbraní v ruce do cizí země, tak je už z podstaty věci vinen a nevinní jsou ti, kteří okamžitě odešli z hitlerovských vojsk.  Oni tím nepřešli na stranu Rudé armády, ale na stranu Německa, a potom to Německo pozvedali, po válce. To oni se stali tou kádrovou základnou, která si uchovala kulturní identitu Německa, a která předvedla, že Němci, že všichni Němci nebyli bezduchými šroubky v hitlerovské mašinérii. 

To právě díky nim, jejich činnosti, Stalin všem poukázal na očividný fakt, že Hitlerové přicházejí a odcházejí, ale německý národ tu zůstává. A německý národ zastupovali ti, kteří se účastnili odboje v ilegalitě, mezi partyzány, v řadách Rudé armády proti vojenské teroristické mašinérii wehrmachtu a SS, o kterých nám dnes tvrdí, že byly nevinní. Pro Němce té doby, kteří se uvědoměle rozhodli, že budou bojovat za Německo  a tedy proti Hitlerovi, to byla fakticky občanská válka. Vina těch německých vojáků, kteří přišli zabíjet v řadách wehrmachtu civilisty, pokořovat je a osvobozovat svůj Lebensraum, byla nesporná. A teď najednou z nich dělají nevinné. Proto ještě jednou zopakuji, že budeme-li vycházet z toho, že každý agresor je nevinný, tak jako národ, jako stát nemáme právo na svou existenci. A právě takové lidi u nás vychovává Fond Friedricha Eberta, který organizoval tu cestu. 

No a my dnes s těmi navalňaty, která si myslí, že každý agresor je nevinný a že Rusové se z podstaty věci provinili tím, že tomu agresorovi kladli odpor, budeme mít co do činění. Ti všichni jsou posluchači a přívrženci Navalného. A Navalnyj je vrhne na barikády, protože on a síly, které za ním stojí, chtějí vyvolat občanskou válku. A veškerá ta hysterie… Odkud jsme se dozvěděli o tom vystoupení? Protože ten chlapec ještě ani nedomluvil a už se našel bloger, který podal oznámení.  Okamžitě vyzval státní aparát, aby si to s ním vyřídil, protože ten jeden kluk si dovolil…  Jenže on není sám, opakuji, že se jedná o produkt našeho systému výchovy a vzdělání. Co bychom tu měli, kdybychom postupovali podle návodu toho blogera? 

Sociální napětí, protože každý z těchto školáků má rodiče, přátele a spolužáky, kteří by ho nějakým způsobem podpořili. A hned tu máme sociální rozkol a to v předvolebním roce, což i bylo účelem toho jeho vystoupení.  To vystoupení toho školáka a to oznámení toho blogera, jsou články jednoho řetězu, a všichni, kteří teď volají po tom, aby ten školák byl potrestán, jsou ti samí, ze stejného týmu. Všichni dostali instrukce z jedné centrály. Je třeba to řešit jinak, je třeba vyřídit si to s celým systémem. Je třeba popřemýšlet jak tuto dětinskou mládež ubránit před tím, aby se takto nerozvážně stávala součástí politiky. Protože oni v občanské válce nevidí nic tak hrozného, jsou připraveni do ní jít, jsou připraveni do toho spadnout. Jsou do toho nasměrováni a oni jdou, jedná se o mládežnický maximalismus. A my si přejeme občanskou válku?  Aby zase někdo zpoza oceánu donutil zabíjet jedny Rusy ty druhé? Aby se tu rozpoutala válka jako na Donbasu? A vždyť právě k tomu cílilo to vystoupení v tom Bundestagu. Je třeba zcela zřetelně si uvědomovat, že nesmíme špinit, dusit, pořádat štvanice na toho školáka, ale že je třeba prošetřit co, jak a proč se stalo.  A je třeba vzít na vědomí, že náš učitelský sbor není úplně v pořádku. Máme ještě starý sovětský učitelský sbor, ale už i ten nový. A tomu novému je ukradené, co budou děti umět či jaký bude jejich občanský postoj. Nejdůležitější je splnit instrukce ministerstva školství a napsat správně hlášení, protože potom jste ten správný učitel, a budete-li se věnovat výchově dětí, tak vám na ta hlášení nebude zbývat čas a budete špatným učitelem. Všechno je zaměřeno na to, aby zde byli vychováváni Ivanové, kteří by si nepamatovali svůj původ, kteří přišli o své kořeny. A tady vidíme konkrétní výsledek. Školáci jeli na výlet. Ti školáci nechápou, čeho se dopustili, nechápou to ani jejich rodiče. No ano, mají doma mnoho knih, a hodně se učí… 

V románu Izraila Mettera – Pátý roh, je taková fráze:  "Faktů znám mnoho, mám jich k dispozici dost a dost, ale metodologicky jsem neschopný." Všichni, co psali ty referáty, k tomu takto přistoupili. Dali jim životopisy, které byly opět vybrány cíleně. V Německu měli zajatci lepší podmínky. A u nás za té "totality" zajatci umírali. Ještě jednou zopakuji. Jestliže považujeme vojáka z nepřátelské armády, který k nám přišel zabíjet a ničit, za nevinného,  tak jako národ, jako stát, nemáme právo na existenci a někdo jiný toho využije. Ti, kteří nám takové ideje vkládají do hlav, do hlav naší mládeže. Proto jsem také řekl, že ta mládež brzy bude na řadě, aby řídila náš stát, a co zbyde z našeho státu s takovými názory? Rusko se vždy snažili zotročit. Ale až teď se objevuje, objevila možnost díky zákonu času a té informační revoluci vychovat pokolení lidí, kteří se vzdají svého bytostného já, bez ohledu na to, že jejich dědové položili své životy, aby toto pokolení mohlo žít. Proto tu také máme ty takzvané ruské nacisty. Také dědové mnohých z nich válčili na bojištích Velké vlastenecké války za nezávislost našeho státu, hájili své právo na existenci na této zemi. A teď jejich vnuci a pravnuci zastávají názor, že by bylo lépe, kdyby vyhrál Hitler. Je u nás takový jev? Je. A to je také plod našeho vzdělávání.

U nás se z nějakého důvodu domnívají, že nedostane-li se někomu znalostí, vyroste z něj sociálně aktivní člověk. Že nebudeme-li dětem umožňovat, aby si nastudovali Mein Kampf, tak z nich vyrostou antifašisté. A kdy u nás vyrostli tito nacisté? V sovětské době, když byla kniha Mein Kampf úplně zakázaná. A najednou přišla přestavba a objevili se tu mladí nacisté. A proč? Protože tam, kde chybí informace, vyrůstá bodláčí. Ke každé ideologii je zapotřebí do určité míry přistupovat jako k nemoci. Jestliže ve vztahu k takové ideologii budou lidé očkováni v potřebném věku, tak takový člověk… Jestliže je naučíme rozumět těmto ideologiím a chápat je, tak z nich budou vždy samostatní lidé. A potom také žádné takové ideologii nepodlehnou a nezotročí je. A když se postaráme, aby měli absolutně prázdnou hlavu, a oni se potom při odmítání jednoho chytí toho druhého, tak než se z toho dostanou, napáchají plno škod. Jako tito školáci. 

Vzdělávací systém je třeba urychleně přehodnotit. Urychleně!  Systém výchovy je třeba urychleně přehodnotit. Oni lidem podstrkují jednoduchá řešení: „Tu banderovskou líheň je třeba rozehnat, je třeba…“ Co nám to navrhují? Ty samé recepty, které vedly k občanské válce na Ukrajině. To dělají z čistého srdce? Ne oni to dělají… I kdyby to ti lidé, co to píšou, dělali z čistého srdce, tak to opisují od toho jazyka, který si přeje, aby u nás došlo k občanské válce. My potřebujeme… Jestliže v obyčejné válce vyhrává ten, kdo má lepší a účinnější zbraně a kdo je lépe ovládá, tak v informační, studené válce vítězí ten, kdo má lepší a účinnější informace a kdo s nimi umí lépe zacházet. V ideologickém boji je slovo tou zbraní. A v tomto ohledu je zapotřebí mít účinnější informace a lépe s nimi umět nakládat.

Co ve vztahu k tomu řekl Vladimir Vladimirovič Putin? „Vy byste pořád jen chtěli všechno zakazovat. Jenže je zapotřebí předvést nezpůsobilosti té či oné ideologie.“ Zákazy se zabývají pouze nepřátelské struktury, pouze agenti nepřátelských zahraničních rozvědek, protože tak neumožňují lidem, aby si vypracovali protijed. A zakázané ovoce je vždy nejsladší. A ilegální struktury se budou množit. Nikdy nelze zvítězit na šesté prioritě, když ta třetí je vyšší. Jestliže si tohle naše tajné služby neuvědomí, tak zakazovači, kteří se z čistého srdce pokoušejí pomocí šesté priority bojovat se třetí, úspěšní nebudou. My jsme vojenskou mašinérii wehrmachtu, hitlerismus porazili na šesté prioritě a mysleli jsme si, že ta třetí priorita se změní sama od sebe, „tak nějak“. A tak to taky „tak nějak“ dopadá. 

Takže taková je ta situace. O tom je možné mluvit dlouho, o každém jednotlivém prvku té rozsáhlé provokace. Řeknu k tomu už jen jedno, v žádném případě nesmí dojít k žádným represím, k žádnému pronásledování. Nesmí dojít k žádné štvanici proti tomu školákovi.  Je možný pouze dialog a diskuse. Snad s výjimkou toho, že by bylo třeba se podívat na jeho otce,  který zaujímá dost vysokou funkci v bezpečnostním systému Rosněfti. A zase problém, za koho ho chcete vyměnit? Aby to nedopadlo tak, že se tam dostane někdo, kdo bude ještě horší.