Skála: Vladimir Putin vrátil Rusku důstojnost a naději, což si dovedu představit, že je pro desítky milionů Rusů velmi důležité i proto, že období před ním bylo velmi zdrcující. Připomenu například cifry, které uvedl nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz, později šéf ekonomických poradců Billa Clintona a později šéfa Světové banky, že za Borise Jelcina byl ekonomický propad Ruska ještě drastičtější než v letech Velké vlastenecké války. Já myslím, že je potřeba ocenit, že v jednání Vladimira Putina se daří spojovat dva významné motivy. Prvním je rozhodnost a druhým je realismus. Bohužel, nepřímým svědectvím toho, že se mu daří vracet Rusko do suverénní pozice a vracet mu důstojnost a naději, je ten doslova výbuch bláznivé a hysterické rusofobie, která se vrátila do kolejí vytváření obrazu nepřítele z let studené války. A to i přesto, že v Rusku je už déle než čtvrt století ten samý společensko-ekonomický systém jako v západních zemích. Bohužel i tentokrát je tato hysterie nástrojem velmi nebezpečných vojenských a politických příprav, vojenského obkličování Ruska a stupňování napětí, včetně jeho vojenských a politických souvislostí a možných následků. My v České republice nemáme sebemenší zájem na takové politice. Pokud nám ji někdo vnucuje, tak postupuje v rozporu s naším národním zájmem a já osobně i další lidé to budeme zdůrazňovat navzdory pokusům nás vyobrazovat jako nějaké nástroje či ruce Moskvy, Kremlu, ne-li snad dokonce tajných služeb, což jsou nehorázné nesmysly. Já vždy žertuji, že my, disidenti 21. století, nejsme nástrojem žádných zahraničních rozvědek ani států, my prostě jednáme v zájmu svých vlastních zemí.

Zpráva o kandidatuře Vladimira Putina mě nepřekvapila. Myslím si, že to je ve prospěch Ruska a Rusku bych pod jeho vedením, pokud bude zvolen a já předpokládám, že ano, jelikož jeho popularita je nadále vysoká, přál, aby dokázalo dál posílit svoji suverénní pozici, aby ji posílilo nejen v zahraničněpolitické sféře, ale také v ekonomické oblasti, protože v dějinách vzájemných vztahů je jeden moment, který ti rusofobové nejsou schopni pochopit: čím suverénnější Rusko je, tím širší prostor a pozici to vytváří pro politiku i takových zemí, jakou je Česká republika. Je to i náš národní zájem, pokud tomu tak bude. Mě to nepřekvapilo a předpokládám, že občané Ruské federace budou z velké části podobného názoru.

Ale režim sankcí je spojen s postavou Vladimira Putina…

Pochopitelně, ale ty sankce jsou absurdní. Pokud někdo říká, že jsou jenom neúčinné, tak to je takové libistické, trochu zbabělé hledisko. Naprosto absurdní, protože všichni víme, jak to bylo okolo Krymu, všichni víme, jak to je na jihovýchodní Ukrajině. Všichni víme, že na Ukrajině proběhl teroristický státní převrat za asistence jistých zahraničních sil, a že jihovýchodní Ukrajina se postavila proti tomu, aby se jí vnucovaly pořádky odvozené od banderovských časů a aby se hanobily sovětské pomníky, aby se prováděla takzvaná dekomunizace i takovým způsobem, který vede k popření hrdinství ve Velké vlastenecké válce, a tak dále. Mě osobně mrzí, že ty sankce a kontrasankce, nebo ty odvetné kroky, které podnikla Ruská federace, doléhají na Českou republiku a na naše ekonomické zájmy.

Chci věřit tomu, že nakonec zvítězí zdravý rozum a bude se postupovat v souladu s objektivními zájmy jak Ruské federace, tak i zemí, jako je Česká republika a celé Evropy. To, co se děje, není v objektivním zájmu žádné evropské země.

Jak budou vypadat vztahy mezi Ruskem a Českou republikou, pokud vítězi prezidentských voleb v obou zemích budou opět Miloš Zeman a Vladimir Putin?

Já jsem hrdý na to, že náš pan prezident, například, neváhal zúčastnit se oslav kulatého výročí porážky fašismu a osvobození v Moskvě, byť si za to vysloužil různé urážky a útoky. Chci věřit, že v obou zemích budou znovu hlavami států takoví lidé, kteří se nebudou podvolovat tomu, čemu v Rusku říkají „внешнее управление" — řízení ze zahraničí, a že udělají vše, co bude v jejich silách pro to, aby postupovali v souladu se skutečnými zájmy vlastních zemí.