V pondělí 4. prosince se Sputnik rozhodl, že požádá českého politika o rozhovor na téma vznesených obvinění a odeslal na adresu předvolebního štábu pana Drahoše odpovídající dopis. Bohužel naše redakce nedostala odpovědi na své otázky, nabízíme našim čtenářům, aby se s nimi seznámili:

1. Na čem se zakládá Vaše prohlášení, že ruské tajné služby a takzvané "dezinformační portály", které jednají údajně v jejich zájmech, v Česku ovlivnily říjnové parlamentní volby? Existují důkazy pro tato tvrzení?


2. Jak hodnotíte komentář prezidenta Zemana na Vaši adresu o tom, že urážíte vlastní voliče, když zpochybňujete jejich právní způsobilost?


3. Jak okomentujete oznámení české kontrarozvědky (BIS), že nedisponuje žádnými informacemi o nezákonném vlivu zahraničních tajných služeb na uplynulé parlamentní a nadcházející prezidentské volby v zemi?


4. Na svém webu jste zveřejnil seznam takzvaných dezinformačních portálů (tam je uveden i Sputnik). Na základě jakých kritérií zařazujete média do tohoto seznamu?

Je těžké odpovědět na otázku, proč se pan Drahoš rozhodl vznést tak vážná obvinění. Když Miloš Zeman komentoval prohlášení svého soupeře ve vrcholícím boji o post prezidenta, tak připustil, že se jedná o «zoufalý pokus upozornit na sebe šířením konspiračních teorií».

Připomeneme, že tématu ruského zasahování do voleb jiných zemí se dotýkali mnozí západní politici. Například v listopadu roku 2017 britská premiérka Theresa Mayová mluvila o zasahování Ruska do voleb v řadě evropských zemí, o chvíli dříve nizozemská ministryně vnitra Kajsa Ollongrenová oznamovala, že Rusko rozšiřuje fejkové zprávy s cílem ovlivnit vnitřní procesy v zemi, v červnu stejného roku německý prezident Frank-Walter Steinmeier varoval Moskvu před zasahováním do voleb do spolkového sněmu. Ani v jednom z uvedených případů nebyly poskytnuty reálné důkazy vznesených obvinění. Možná pana Drahoše inspiroval příklad Emmanuela Macrona, který během své prezidentské kampaně několikrát oznamoval útoky na jeho předvolební štáb ze strany ruských hackerů a poté byl zvolen zákonným francouzským prezidentem…

Česko a Rusko spojují dlouhodobé ekonomické a politické vztahy. Od roku 1993 platí mezi zeměmi Dohoda o přátelských vztazích a spolupráci. Smluvně právní základ dvoustranných vztahů obsahuje přibližně 80 mezistátních, mezivládních a meziúředních dokumentů.

Aktivně je podporován dialog na vysoké úrovni: v roce 2015 se český prezident Miloš Zeman zúčastnil oslav 70. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě, poté se konalo setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ruský a český prezident se 3. září roku 2015 zúčastnili v Pekingu oslav 70. výročí vítězství čínského národa ve válce s Japonskem a konce druhé světové války. Ve dnech 20. — 24. listopadu se konala oficiální návštěva českého prezidenta v RF.

Tempo rozvoje rusko-české obchodně-ekonomické spolupráce se po roce 2014 poněkud zpomalilo, avšak český byznys jako dříve demonstruje vysoký zájem o spolupráci s RF. Například v tomto roce doprovázela českého prezidenta při jeho návštěvě v Rusku rekordně velká obchodní delegace: pro její členy byla vyčleněna celá tři letadla.

Kandidát na budoucího prezidenta musí brát v úvahu, jak se budou rozvíjet dvoustranné vztahy s tou nebo jinou zemí v případě jeho vítězství ve volbách. Otázka je, jestli stojí za to obětovat dlouhodobé vztahy s Ruskem pro to, aby na sebe na krátkou dobu přilákal pozornost voličů.

Materiál byl připraven českou redakcí Sputniku