Proč v Rusku tak podporují Vladimira Putina, který stál dříve „v čele KGB" a teď „drží pod kontrolou soudnictví a média"? Švýcarské noviny Neue Zürcher Zeitung nabídly možnost odpovědět na tuto otázku profesorovi historie Humboldtovy univerzity v Berlíně Jörgu Baberowskému.

Podle názoru německého historika si většina lidí v Rusku zachovala vzpomínky na KGB „ne jako na nástroj terorismu, ale jako na orgán dozoru". Kromě toho Gorbačovův pokus přivést sovětskou společnost k demokracii byl doprovázen příšerným poklesem životní úrovně a hroznou bídou. V takových podmínkách tvrzení elity, že teď mohou občané každé čtyři roky volit svého prezidenta, bylo přijímáno pouze jako výsměch, domnívá se profesor historie. Vyprávěl švýcarským novinám o svých vzpomínkách na ruského dělníka, který řekl, že ústa potřebuje pouze k tomu, aby jedl.

Kromě toho se v té době rozpadlo mnoho státních institucí a podniků. V roce 1993 následkem vyřizování účtů mezi bandity a konfliktů zahynulo kolem 30 tisíc lidí, bylo to podobné občanské válce, tvrdí Baberowski. Lidé viděli, že něčeho dosáhnout může v této zemi pouze ten, kdo si násilím vezme to, co potřebuje.

V roce 1991 se říše rozpadla, byla rozpuštěna „shora" v „domečku v Bělorusku", uvádí historik. Následkem tohoto rozhodnutí se miliony lidí najednou staly cizinci ve své vlastní zemi. V Gruzii se najednou stali cizími Abcházci, v Estonsku — Rusové.

Podle názoru Baberowského prezident Putin je v Rusku populární ne z tohoto důvodu — „jeho vůbec nemají rádi", ale současný vůdce Kremlu obnovil pořádek a bezpečnost v zemi. Přitom se historik odvolává na slova známého provozovatele restaurace z Moskvy, který mu jednou řekl, že za Jelcina ho bandité okrádali pětkrát týdně a teď to dělá stát pouze jednou ročně a to je pokrok.

Jak zdůrazňuje profesor Humboldtovy univerzity, lidé na Západě často zapomínají, že autoritativní řády v kritických podmínkách zajišťují lidem více svobody. Život v Rusku se tak stal lepší.

V souvislosti s tím Jörg Baberowski vyjádřil přesvědčení, že nejrozumnější ze strany jeho spoluobčanů v komunikaci s ruským vedením by bylo brát v úvahu reálný stav věcí a chápat, že dějiny Sovětského svazu se liší od dějin Německa. „Musíme se snažit si to uvědomit," tvrdí historik. V Rusku nebude žádný demokratický řád ani za pět, ani za deset let, je přesvědčen. S touto realitou je nutné počítat.

„Ruskou opozici netvoří liberálové, ale komunisté a neofašisté," dodává profesor historie. „Musíme si velmi dobře rozmyslet, jestli je to dobrý nápad, sesazovat Putina." Zároveň ujistil Neue Zürcher Zeitung, že on sám není zastáncem autoritativního systému, ale politika musí být pragmatická a brát v úvahu současný stav věcí.

A nakonec, vláda v Berlíně vede jednání se Saúdskou Arábií, uzavírá Jörg Baberowski v interview pro švýcarské noviny.