Armáda v armádě

„Na námořní pěchotu obvykle vzpomínají, když nastanou v zemi těžké časy, když je velmi zle," řekl bývalý velitel výsadkového útočného praporu námořní pěchoty, hrdina Ruska, plukovník Viktor Vdovkin. „Stalo se to již nejednou, včetně v šedesátých a devadesátých letech. Námořní pěšáci byli vždy považováni za útočné jednotky. Pravidelně čelí eventuálnímu nepříteli na hranicích, válčí v zónách konfliktů. Přitom má námořní pěchota podle statistických údajů minimální ztráty v porovnání s jinými druhy vojsk."

Hlavní tajemství vysoké bojové účinnosti námořních pěšáků spočívá v přesné sladěnosti úkonů. Je to zkrátka kompaktní a výborně vyzbrojená „armáda v armádě," která může být nasazena na první povel, okamžitě, a rozdrtit nepřítele, dokonce majícího velkou převahu.

„Námořní pěchota je výborná tím, že jde o různorodé síly sjednocené jedním velením, je to jako jedna pěst," řekl v rozhovoru pro RIA Novosti Viktor Vdovkin, který velel jednotce námořní pěchoty během první čečenské kampaně.

„Má totiž všechno vlastní: tanky, dělostřelectvo, rozvědku, výsadek, pěchotu, jež vyloďuje z moře. Velitelé brigád nacvičují během manévrů naprostou součinnost všech sil a prostředků, dokážou pohotovostně nasadit dělostřelectvo, tanky a útočné oddíly."

Útok z vody

Od dob Velké vlastenecké války se taktika námořní pěchoty značně změnila. Po vzniku několikakanálových komunikačních a velitelských prostředků, rychlostních bojových obojživelníků a nových zbraní se námořní pěšáci naučili jednat ještě rychleji, zkoordinovaně, podstatně stoupla síla zasazovaných úderů.

Během výsadkové námořní operace se jako první vysazují zpravidla bojoví plavci technické výsadkové roty, kteří mají očistit dno, pobřežní vody a pásmo pro výsadek od ostnatého drátu a dalších nebezpečných zátarasů, proklestit koridory na minových polích. Pak nastane čas lodního dělostřelectva a námořního bombardovacího letectva. Na palebná ohniska vypouštějí okřídlené rakety.

Po střelbě dělostřelectva následuje hned letecký výsadek útočných oddílů a rozvědčíků do zóny druhého ešelonu obrany nepřítele. Je to svého druhu analog výsadkářů v jednotkách námořní pěchoty. Hlavním úkolem těchto vojáků je rychlé odříznutí týlových komunikací nepřítele od frontové linie, zničení pozic dělostřelců, rozdrcení velitelských stanovišť a štábů, po čemž zůstane přední linie nepřítele bez velení a komunikace.

Pro dosažení ještě většího účinku neočekávanosti se obvykle koná útočný způsob výsadku bez padáků, z vrtulníků, které letí v dvoumetrové výšce. Následující a poslední etapa operace je vylodění hlavních sil námořního výsadku, jež se spojí do „útočné pěsti," prorazí první linie obrany nepřítele, rozšíří nástupní prostor boje a spolehlivě se opevní.

Na přední linii

Samostatné brigády námořní pěchoty má dnes Severní, Tichomořská, Baltská a Černomořská flotila a také Kaspická. V Sýrii zajišťují námořní pěšáci Černomořské flotily bezpečnost ruské vojenské námořní základny v Tartusu a letecké základny Hmeimim.

Námořní pěchota je dnes vyzbrojována novou a modernizovanou technikou, včetně obojživelných bojových vozidel pěchoty (BMP-3) a výsadkářů (BMD-4), obrněných transportérů BTR-82A. Očekávají, že v budoucnu dostane pěchota obrněné transportéry nové generace, Bumerangy, které dosáhnou ve vodě rychlosti 12 kilometrů za hodinu.

Na dopravu vojáků a techniky do zóny výsadku používají velké a malé výsadkové lodě, například Zubr na vzduchovém polštáři. Na Baltu byly v těchto dnech zahájeny zkoušky výsadkové lodi nové generace, BDK Ivan Gren projektu 11711, která zajistí takzvaný nekontaktní výsadek vojáků a techniky na nezařízené pobřeží s pomocí pontonů. Loď pojme na 300 námořních pěšáků, 36 obrněných transportérů nebo 13 tanků. Na palubě má dopravní výsadkový vrtulník. Brzy má být hotova druhá loď z tohoto projektu, Petr Morgunov.