• Vybrat den

    Březen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Haagský soud stíhá Američany. USA ho navrhují zničit. Názor

    25-11-2017 Sputnik CZ 95 549 slov zprávy
     

    Tak ostrá reakce byla vyvolána neobvyklou zprávou: prokurátorka Mezinárodního trestního soudu v Haagu Fatou Bensoudaová zahájila oficiální vyšetřování předpokládaných zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných americkými vojáky a oficiálnímu osobami USA v rámci americké vojenské intervence v Afghánistánu.



    Plnohodnotné mezinárodní vyšetřování deliktů amerických struktur v Afghánistánu bude značným poškozením pověsti Spojených států a vytvoří velmi nepříjemný precedent, který otráví pocit úplné beztrestnosti, s nímž si zvykli žít, pracovat a páchat zločiny američtí vojáci a příslušníci tajných služeb. V krátkodobé perspektivě jim nic nehrozí, protože vyšetřování Mezinárodního trestního soudu trvá dost dlouho. Je zřejmé, že i po ukončení vyšetřování nebudou USA vydávat své vojáky a příslušníky tajných služeb, avšak status obžalovaného ze zločinů proti lidskosti bude svého druhu terčem nakresleným na záda amerických oficiálních osob, a odjezd za hranice Spojených států se pro ně změní v nebezpečnou loterii s nejasnými právními následky. USA podepsaly, ale neratifikovaly Římský statut, který určuje jurisdikci a pravidla mezinárodního trestního soudu, a který podepsaly a ratifikovaly všechny členské země EU, což dodává soudu potřebnou váhu v systému mezinárodního práva. Americkou pozici v této otázce s úžasnou jasností zformuloval bývalý stálý zástupce USA při OSN John Bolton, který na stránkách The Wall Street Journal prohlásil, že „americká národní bezpečnost záleží ve dlouhodobé perspektivě na odmítnutí uznávat sebemenší legitimitu tohoto opovážlivého pokusu podřídit demokratické země nekontrolovatelnému zasahování Mezinárodního trestního soudu". Tento skvělý vzorek amerického říšského myšlení, podle něhož je možnost páchat beztrestně zločiny proti lidskosti zárukou americké národní bezpečnosti, nemusíme ani komentovat.

    V nedávné minulosti se vyjadřovali američtí úředníci a experti o činnosti Haagského soudu mnohem pozitivněji. Barack Obama a Condoleezza Riceová dokonce vážně projednávali možnost oficiálního zapojení USA do jeho činnosti, a tedy i ratifikace Římského statutu. Mnozí američtí úředníci, vojáci a příslušníci tajných služeb snad pociťují jistou úlevu z toho, že se tak přece jen nestalo. Jak uznává již zmíněný Bolton, původně byl Mezinárodní trestní soud v Haagu zřízen jako nástroj pro potrestání politiků, jejichž akce odporovaly západním zájmům. Tuto tezi je těžko popřít — třeba jen proto, že tím nejznámějším obžalovaným v této soudní instanci byl Muammar Kaddáfí, který unikl oficiálnímu řízení v Haagu jen proto, že ho proameričtí „povstalci" zavraždili bez jakéhokoli soudního jednání.

    Existuje jen jedno racionální vysvětlení přeorientace mezinárodního trestního soudu z pronásledování politiků, kteří jednali proti vůli kolektivního Západu, na stíhání zločinců, kteří slouží u americké armády nebo v CIA. Podle informace britských médií, která byla potvrzena oficiálními zdroji v Haagu, předběžné vyšetřování zločinů USA v Afghánistánu probíhalo už od roku 2006 (!). Je málo pravděpodobné, že vyšetřovatelé potřebovali těch 11 let na to, aby dospěli k závěru, že v Afghánistánu byly skutečně spáchány vážné zločiny. A to znamená, že rozhodnutí zjednat věci volný průběh bylo přijato nikoli z technických, ale z politických důvodů, přičemž ti, kdo toto rozhodnutí přijímali, si museli uvědomovat jeho následky a to, jakou odvetnou reakci vyvolá toto rozhodnutí v USA. Největší vliv na Mezinárodní trestní soud mají struktury Evropské unie, a tak vychází, že jeho protiamerický útok velmi dobře zapadá do logiky rozrůstajícího konfliktu mezi EU a Amerikou. Obžalovací verdikt, vynesený sice v nepřítomnosti, ale vyhlašující konkrétní americké úředníky a vojáky za mezinárodní zločince, bude prostě ideální podporou procesu posilování „evropské alternativy NATO" (PESCO), která byla vytvořena přičiněním Německa.

    Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑