Politici si opět zjednodušují práci. Nové evropské nařízení má dát obchodním inspekcím právo nechat zavřít web i bez posvěcení soudem.
Začíná se nám tady rozmáhat takový nešvar, který vede ke stále přísnější regulaci internetu. Úřady dostávají více a více pravomocí, jak mohou do online světa zasahovat. A to přímo, velmi zásadně a bez posvěcení soudem.
Nejnovějším příkladem je nařízení na ochranu spotřebitelů, které minulý týden schválil Evropský parlament. Jak upozornil server Bleepingcomputer, návrh normy obsahuje několik kontroverzních novinek: úřady podle něj mají dostat pravomoc nechat odstranit online obsah nebo omezit přístup k webům, pokud usoudí, že mohou potenciálně ohrozit tzv. společné zájmy spotřebitelů.
Mají také mít možnost nařídit hostingové firmě, aby dotyčný obsah znepřístupnila nebo odstranila, nebo přikázat registrátorům domén, aby zrušili registraci domény a převedli je na dotyčné úřady. Nařízení je přitom přímo závazné pro všechny členské státy Evropské unie a pokud bude definitivně schváleno, má začít platit za dva roky od přijetí.
Návrh sice obsahuje klauzuli, podle které si mají státy možnost vybrat, jestli nové pravomoci dají svým úřadům (jako je v ČR například Česká obchodní inspekce, ČOI), nebo jejich vynucování nechají na soudech, je to ale velmi obecná formulace, která členské státy k ničemu nezavazuje. Pravomoc nechat zablokovat weby by tak potenciálně mohli získat například inspektoři ČOI. Ostatně: precedens bychom už měli, ne?
Zdůvodnění nových pravomocí je jasné: vše je pro dobro spotřebitelů. Úřady mají mít možnost zasahovat například v případě online podvodů s falešnými e-shopy co nejrychleji a nejefektivněji, vysvětluje nařízení v recitálech. A schvalování soudem úředníky jen zdržuje. Kde jen jsme to už slyšeli?
Tyto informace mají mít úřady možnost získávat i od dalších státních institucí a také od fyzických osob i firem „…včetně například poskytovatelů platebních služeb, poskytovatelů internetových služeb, provozovatelů telekomunikací, registrů a registrátorů domén a poskytovatelů hostingových služeb.“
Nařízení výslovně uvádí, že se to týká všech relevantních informací „…včetně sledování finančních a datových toků, zjištění totožnosti osob zapojených do finančních a datových toků a zjištění informací týkajících se bankovních účtů a vlastnictví internetových stránek.“
Pozměňovací návrhy, které v březnu přijal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, tak připouštěly zásahy do webů jen v případě, „…kdy existuje riziko závažné a nenapravitelné újmy spotřebitelům.“ To poslanci definovali poměrně přísně jako „… riziko situace, jež pravděpodobně povede ke vzniku závažné škody, kterou již nelze vynahradit.“
U blokování webů, odstřižení hostingu nebo zrušení domény navíc výbor počítal s nutností soudního povolení:
V případech, kdy existuje riziko závažné a nenapravitelné újmy spotřebitelům, měl by být příslušný orgán v případě, že nejsou k dispozici jiné možnosti, schopen přijmout prozatímní opatření k zamezení či zmírnění takové újmy, zejména tím, že by poskytovatelům hostingových služeb nařídil, aby obsah odstranili nebo pozastavili webovou stránku, službu nebo účet, nebo uložil registru nebo registrátorovi domény, aby na určitou dobu pozastavil plně kvalifikované doménové jméno. Dále by v případě, že prozatímní opatření nebudou účinná, měly příslušné orgány, jakožto krajní možnost, mít také pravomoc nařídit poskytovateli hostingových služeb odstranit obsah nebo vypnout webovou stránku, službu, účet nebo jejich části nebo nařídit registru nebo registrátorovi, aby vymazal plně kvalifikované doménové jméno a umožnil dotčenému příslušnému orgánu toto jméno zaregistrovat. Tyto pravomoci by s ohledem na případný dopad, který by mohly mít na základní práva, měly být uplatňovány v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a na základě soudního povolení.
Zástupci členských států zároveň navrhli zmírnění či zrušení některých dalších opatření na ochranu spotřebitelů, jako byla například pravomoc nařídit nepoctivému obchodníkovi, aby vyplatil poškozeným zákazníkům kompenzace, říká Julia Reda.
Návrhy členských států se jen s malými změnami staly součástí pozměňovacího návrhu číslo 151, který europoslanci v úterý 14. listopadu nakonec přijali (591 hlasů pro, 80 proti, 15 se zdrželo). Mimochodem, zpravodajkou normy je česká europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová.
K tomu, aby nařízení vstoupilo v platnost, je už zapotřebí jen poslední formální souhlas Rady EU. Vzhledem ke stanovisku, které Rada zveřejnila 17. listopadu (PDF), to zřejmě nebude problém.
Místo toho, aby úřady dostaly lepší nástroje, které by jim umožnily online podvodníky chytat a trestat, dají jim politici raději pravomoc plošně a bez soudu nařizovat zavírání webových stránek.
Toto řešení je přitom neefektivní a – jak jsme se přesvědčili u blokování webů s nelicencovaným hazardem – je také jen těžko technicky proveditelné (viz Tak to zablokujeme v DNS. Nebo ne?).
Vlak s úřednickým blokováním webů se ale už rozjel a vypadá to, že ho těžko něco zastaví. Tak komu politici tuhle pravomoc přiklepnou příště?