„Současné tendence rozvoje vysoce přesných zbraní a vývoj hypersonických střel umožní v budoucnu přeložit hlavní úkoly strategického odstrašování z jaderné na nejadernou sféru," uvedl v této souvislosti náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov.

Jak předpovídali mnozí analytici, Kreml postupně opouští jaderné zbraně jako prostředek odstrašování kvůli rozvoji schopností konvenčních zbraní dlouhého doletu.

„Za pět let došlo k pokroku v oblasti vyzbrojování armády vysoce přesnými zbraněmi s dlouhým doletem. Byla zahájena sériová výroba operačně-taktických raketových systémů Iskander-M a ponorek a lodí s raketovým systémem Kalibr. Probíhá modernizace strategických letadel, jež mají být schopny nést nové řízené střely s plochou dráhou letu Ch-101," dodal Gerasimov.

V 90. létech a na začátku prvního desetiletí nového milénia po intervenci NATO do Kosova bez mandátu OSN Rusko přijalo doktrínu, podle které Moskva může jako první použít jaderné zbraně, aby „deeskalovalo" konflikt. Její smysl spočívá v tom, že hrozba omezeného jaderného úderu proti agresorovi, který bojuje pouze konvenčními zbraněmi, ho přinutí vzdát se svých plánů.

„Ruská deeskalační strategie stojí na způsobení takové újmy, která je subjektivně nepřijatelná pro nepřítele a jež bude větší než jeho potenciální zisky z agrese," psal odborník na otázky odzbrojování Nikolaj Sokov.

Autor článku se domnívá, že byť se na Západě o ruské deeskalační strategii příliš nevědělo, dokud v roce 2010 nebyla zveřejněna nová ruská vojenská doktrína, ve skutečnosti tento dokument dokonce zvýšil práh užití jaderných zbraní ze strany Moskvy.

„Zatímco podle znění tohoto dokumentu z roku 2000 je Moskva mohla použít v situacích, ‚jež jsou kritické pro národní bezpečnost Ruska‘, podle verze z roku 2010 se již mluví o situaci, kdy „je ohrožena samotná existence státu," poukazuje Sokov.

Nicméně Rusko se hodlalo přidržovat této doktríny pouze do té doby, než neobnoví své nejaderné zbraně a nevyvine vysoce přesné zbraně dlouhého dosahu.

Podle všeho Moskva začala opouštět koncepci jaderného odstrašování ještě v roce 2013, kdy na cvičení Západ tento typ zbraní již nebyl přítomen. „To znamená, že Moskva začala více spoléhat na své konvenční zbraně," domnívá se Sokov, „s jejich rozvojem Rusko bude pravděpodobně méně spoléhat na svůj jaderný potenciál."

„Soudě podle projevu Gerasimova, Sokov měl pravdu. Ruská armáda se již tolik nespoléhá na své jaderné zbraně, což je dobře," uzavírá The National Interest.